Lavina

by June 21, 2012 11 comments
Tak nějak se spustila u nás doma lavina - lavina obnovy sportovního náčiní. Začalo to nevím čím, první, co si pamatuju, je můj sporttester a jeho nové hole. Co bylo dřív už ani nevím. A když jsem měla Garmina, tak co by si D. taky nedopřál a nekoupil si nový bag, ten starý už se mu rozpadá. Hm, D. má nový bag, tý jo, já bych potřebovala ty nášlapy, už bych si je fakt mohla koupit. A když jsem si koupila nášlapy, tak to by si D. mohl dopřát pár lekcí s trenérem. Když jsem viděla účet za trenéra, protočily se mi panenky, ale samozřejmě mu to přeju.
Ale zpátky k nášlapům. V neděli jsem si koupila tretry. Och, ach, moje první :) Ale pořád chybí šlapky. Takže hned v pondělí jsem zajela do Krab cycles - tomu obchodu jsem se dlouho vyhýbala, nějak jsem nechápala, proč se to jmenuje Krab a má to v logu stromeček, prostě mi to nešlo dohromady, ale potom, co jsem tam byla pro blatníky, protože je mám po cestě, udělali na mě dobrý dojem a odpustila jsem jim to divné logo a název :) Pedály i s kufry měli za necelých šest stovek, tak jsem je chtěla koupit a doma si je namontovat. Nakonec mě přesvědčili, ať tam dojedu s i botama a že mi je tam zdarma přidělají a nastaví podle nohou a že to není úplná legrace to nastavit…
Takže ve středu jsem ráno nazula tretry a na obyčejných šlapkách jela do práce. Stálo to za houby, pořád to klouzalo, nedalo se do toho pořádně opřít a hlavně jsem si vyrobila slušné puchýře na achilovkách - nové boty, nízké ponožky, klasika. Nakonec jsem v obchodě jsem strávila skoro dvě hodiny! Nejdřív naměřit a nakreslit, potom namontovat kufry, potom šlapky a pak přišla největší legrace. Prodavač velmi trpělivě a ochotně držel kolo, zatímco já se na něm plácala jako ryba na suchu a snažila se nacvaknout nohy do pedálů. A nic, prostě to nešlo. Tak jsme to zkoušeli ručně a nic. Takže povolit a znova. Zase jsem tam vrávorala zbytečně, nešlo to. Tak znova povolit a další pokus. Levá šla, pravá ne. Takže další pokus. Takhle jsme tam blbli pěkně dlouho, až jsme to nakonec tak nějak seřídili. To už byla asi hodina a půl pryč.
Během toho času jsme se bavili o ergonomii posedu na kole a prodavač to byl nejen velmi ochotný a trpělivý, ale také evidentně velmi schopný, neboť jsem ho nakonec sama požádala, jestli by mi nemohl ukázat, jaká kola tam mají, co by na mě mohla dobře pasovat. Když jsem odjížděla, ještě na mě volal, že prý mám jet opatrně… :)
Cesta domů byla skvělá, nášlapy, to je fakt pohodlíčko, poměrně znatelná změna. Tak jsem celou cestu domů přemýšlela o těch kolech a můj Authorek si pomalu sám pod sebou uřezával větev svým škvíkáním. To mi začal děla před pár týdny. A to jsem do jeho servisu zase letos nalila slušný peníz, vyměnila řetěz i kolečka… A přehazovačka se taky občas vzpouzí. Začínala jsem mít jasno.
Ale pozor, hlavně nezapomenout, až budu chtít zastavit, musím vycvaknout! Nakonec jsem vycvakávala několikrát, zastavení je v pohodě, horší je rozjezd :) Jedna noha přidělaná ke kolu, druhá na zemi, jak se mám asi odrazit? :-) Takže jsem na křižovatkách poskakovala jako blbeček a mlátila se šlapkou do nohy a pak než se mi zase povedlo nacvaknout, tak už abych pomalu zase vycvakla, protože bude další křižovatka :) Na to musím teda ještě přijít. Ale super, fakt spokojenost. Až na ty puchýře, ale to snad časem zmizí a taky se mi trochu odkrvovalo levé chodidlo, ale to snad taky vytuním nějak časem :)
Navíc puchýře mě teď netrápí - když nenosím na běh boty, tak je puchýř v klídku. A když už jsem u toho, každou chvíli čtu nějaké stížnosti, proč že máme ty zatracené nehty na nohou… já to moc dobře vím :) Zkuste si někdy bosí zavadit o terénní vlnku (nejlépe kámen) prstem, to pak budete za každý nehet vděční .)
Ale zpátky k věci: Doma, v šest večer: "Ahoj!" - "Ahoj, prej ve čtyři, jo?" - "No, já jsem se tam trochu zdržela." - "To vidím :)" - " Ale ty nášlapy jsou super. A hlavně, mno, koukala jsem, mno, to moje kolo už začíná mít dost, koupím si nové kolo." - Smích: "To sem přesně čekal," - chvíli ticho - "Jen si dopřej kolo, dyť proč ne, zasloužíš si ho. Hele a já budu potřebovat ještě nové gripy na ty hole, říkal to trenér..."

11 comments:

  1. :-)) Čekám report z prvního pádu na stranu se zacvaknutou tretrou. :D Doporučuji odbýt si to ještě na starém kole. :)

    ReplyDelete
  2. Advid: :DD Tak to me nenapadlo, skutecne prakticka rada :)))

    ReplyDelete
  3. Tak v tomhle případě jsem vážně úplně blond, musela jsem to přečíst dvakrát a stejně nevím, zda tomu rozumím. První a poslední, co jsem montovala na své kolo, byly blatníky :-))))))Peggy

    ReplyDelete
  4. Tak, tak. Z vlastní zkušenosti nemůžu soudit, pořád jsem totiž sto let za cyklistama, ale Dáša upadla dvakrát nebo třikrát, takže kolo bych měnil taky spíš o malinko později. :)

    ReplyDelete
  5. Summer: Abych nebyl, špatně pochopen - myslel jsem pád ve stoje třeba na křižovatce, kdy vycvakneš jednu nohu, ale pak se skácíš na druhou stranu za pobavených pohledů okolí. Ale ty už jsi stejně zvyklá. :D

    ReplyDelete
  6. jo nebo vycvakneš pozdě s skaciš se s nohama na šlapkách v křižovatce. Pravidlo 1. vycvaknout ještě dřív než je brzo :)) Já když trenoval poprvé našlapy doma tak sem si malem zlomil 2 žebra o skřínku na kterou sem spadl :))

    ReplyDelete
  7. vyskočit z rozjetého rychlíku doplňování sportovního vybavení je dost náročné a v režimu "když Ty, já taky" asi vůbec nejnáročnější:-)
    Jinak stejně jako David jsem zklamán, že nečtu nějakou veselou historku o 1. pádu v nášlapech. Naposledy jsem ji měl v úterý, kdy kolegovi dorazily tretry a nášlapy do práce, namontoval a po práci jsme vyjeli. Ležel hned na 1. křižovatce :-)))

    ReplyDelete
  8. Mohl bych komentátorům lačným po veselých historkách :) tedy přidat jednu já. Tu, jak poprvé vyjela s nášlapy má žena: Dala si na poprvé tuším jen zhruba deset kilometrů. Zvládla dokonce tři křižovatky bez pádu. Už se prý těšila, jak se bude doma chlubit. Přijela před barák zrovna ve chvíli, kdy jsme na ní s Matoušem koukali z balkónu. Stihla ještě vycvaknout pravou nohu a pak se skácela na levý bok...

    ReplyDelete
  9. To jste me pobavili :)) Ja se teda priznam, ze dneska po ceste z prace jsem na krizovatce vycvakla, zastavila a pak pri rozjezdu jsem se nejak nerozjela a padala presne na tu nevycvaklou stranu :) Nejaky zazrakem se mi ale povedlo tu nohu uvonit a chytla jsem balanc jeste docela vcas :)
    S tim nakupem noveho kola: napad odlozit to je sice zajimavy, ale prece nebudu cekat, dokud se nevyvalim. Co kdyz se nevyvalim? A nebo co kdyz se vyvalim dvakrat, nebo trikrat...? :))

    ReplyDelete
  10. S novejma nášlapama je vždycky velká švanda. Ale neboj, po dvou třech pádech už ten reflex budeš mít :-) Já jsem jednou upadnul kvůli opožděnému vycvaknutí hned před barákem, jednou na lesní cestě a naposledy klasicky, když jsem vjel do písku a kolo se zastavilo a pak už následovalo nevyhnutelné ... :-)

    ReplyDelete
  11. No to jsi me dala.. myslim, ze jsi tim strhla lavinu i jinde!:) LL neco naznacoval a moje Deri se zmocnila me jedne (asics) skvele ponozky.. No uz jsem za ponozku drzel tryznu:)... Myslim, ze Deri zakazu cist Tvuj blog, ted se chystala na moje boty!
    Tak obnove sportovniho zarizeni zdar, ale nejak pomaleji:), aspon u me.. MSF! 12:)

    ReplyDelete