Vím, že nic nevím aneb pozor než vyběhnete na boso :) A taky koleno :)

by July 17, 2012 26 comments
Bosoběh
 
Fotka od Barborky

Začíná mi být jasné, čím víc toho mám neběháno, tím víc vím, že o běhu toho moc nevím (a že jsem vlastně jenom lama:). Pomalu poznávám sebe a jak reaguje moje tělo, ale čím dál tím méně mi přijde, že bych tomu nějak univerzálně rozuměla.
Ovšem zrovna s tím, jak jsem začala běhat (na boso a nebo před tím v botách), se kolem objevuje docela dost lidí, které jsem inspirovala a začali taky a nebo chtějí začít - běhat na boso a nebo prostě jen jakkoliv běhat. Někdo se na nic neptá a rovnou vyběhne v duchu, že když to jde mně, co by to nešlo jemu. A někdo se ptá na spoustu věci a zkušeností - ale já fakt nevím.
Neberte si to špatně, já ostatním hrozně ráda radím a pomáhám, naplňuje mě to a mám hroznou radost, když je někdo, koho jsem zrovna třeba nějak inspirovala, šťastný, že začal. To byl taky jeden z důvodů, proč jsem se pustila do trenéřiny - ten pocit, když člověk lidem pomáhá, popostrkuje je blíž k jejich snům.
Ale spolu s tím, jak bojuju s vlastními problémy, objevuju, že je to všechno složitý a hlavně strašně individuální. Neexisutjí univerzální rady na všechno. A jestli někdo tvrdí, že jo, tak tomu pravděpodobně moc nerozumí :) Každý si musí přijít sám na to, jak na sebe. A protože z vlastní zkušenosti vím, jak snadné je se zranit, i když člověk sportuje v nejlepší víře a řídí se obecně známými poučkami, které jsou přece jasné a pravdivé, protože to každý říká.
Občas mám husí kůži, aby se někomu z vás něco nestalo - jakože já bych vlastně pak mohla za to, že jste s tím vůbec začali a takhle to dopadlo. Je to takové psycho, když vidím, slyším nebo čtu, jak se někdo do něčeho nadšeně vrhnul a jak to dělá a co to má za výsledek. Hrozně mu přeju to nadšení a štěstí, ale trochu se o něho bojím. Samozřejmě, že se mu nemusí nic stát, i když to zrovna dělá jinak, než by mi přišlo rozumné. Ale co když se mu něco stane? To ve mně vzbuzuje strašnou potřebu mu poradit, co by měl dělat jinak. Ale copak já tomu rozumím, abych mohla někomu radit? Už jsem prošla tolika slepýma uličkama a tolikrát jsem si myslela, že takhle to určitě je.
Teď to sice zase vypadá nadějně, ale jednak to může být zase dočasný a druhak, a to hlavně, je to to, co funguje na mě. Třeba někdo jiný funguje jinak. Zkrátka když začnu někomu radit, můžu mu poradit blbě. A když mu neporadím, může to taky dopadnout blbě :)  A i než jsem se odhodlala tohle sepsat.... zase nechci šířit paniku :))
Zkrátka u mně je to tak, že ač jsem si říkala, že běh na boso je teda přece přirozený, že vyběhnu a všechno bude fajn, podcenila jsem dvě věci a proto mi to nefungovalo. Za prvé jsem nevěděla, že běh na boso je naprosto odlišný od běhu v pětiprsťákách (ač mi teď přijde úplně jasné) a za druhé jsem podcenila míru svojí deformace z bot a sedavého životního stylu, zkrátka že jsem pohyb na boso už dávno zapomněla.
Od té doby, co jsem si přečetla knížku, všechno zatím funguje. Nic mě nebolí (koleno je z kola, ne z běhu!:)) a myslím, že už snad tuším, jak na to. Jenže to neznamená, že se nepletu, že to platí na každého a že se to dá stručně shrnout.
Takže prosím, buďte na sebe opatrní a vězte, že alespoň u mě, to rozhodně není jen o tom, že jsem sundala boty - to mi nestačí. Je za tím spousta techniky, cvičení a komunikace se svým tělem. Jak píše můj guru z knížky: bolest je přítel, řekne mi, že dělám něco špatně a můžu to opravit. Tak poslouchám své bolesti. Jestli něco bolí, něco je špatně. Z běhu na boso by nemělo nic bolet! Ani lýtka, ani záda, ani kolena, ani chodidla, neměla bych mít bolavé nohy ani puchýře. Jak mám, něco je blbě.
Pomocí trochy teorie, jsem zatím dokázala opravit techniku tak, že momentálně z běhu nic nebolí a nemám ani puchýřek. Ona ta teorie je samozřejmě úplně logická a přirozená, jen si to uvědomit. Ale to už se zase dostáváme k tomu, že zase radím.
Jenže jak člověk začne dělat něco takového zvláštního, ať už bosoběh a nebo běh a nebo cokoliv jiného, a začne o tom psát, vždycky to někoho zaujme. A tak se prostě cítím trochu zodpovědná a mám občas obavy, abych svým nadšením někomu nezpůsobila problémy. To pak vznikají takoví ti nešťastní zranění běžci a třeba i ti lidé, co je člověk sem tam potká a oni naprosto upřímně radí, že pohyb je pro člověka to nejhorší, že jim zničil zdraví.
Jenže já pořád věřím, že pro každého z nás existuje zdravý pohyb, jen ho objevit - což může být zdlouhavé a třeba i bolestivé, asi nevede jiná cesta, než vlastními zkušenostmi. Někdo je v pohodě a najde si takový pohyb snadno, někdo si to trochu komplikuje, asi aby to nebyla taková nuda :) (Fakt, nenudím se:)
Co jsem teda tím vším chtěla říct je, že momentálně si myslím, že běh na boso je moc dobrý a moc fajn a jsem ráda, že se pomalu mezi lidmi šíří. Mně pomohl určitě a myslím, že může pomoct i komukoliv jinému (v přiměřené míře a postupně, pochopitelně). Ale měli byste vědět, že to rozhodně není jen o sundání bot a vyběhnutí ven bosky nebo v pětiprsťákách (a pro koho je, ten to vlastně asi ani nepotřebuje). Taky si celkem jistě myslím, že bolest skutečně je přítel a že podle ní je potřeba korigovat věci tak, aby nebyla, jinak to může skončit nepříjemně.
Co dělat konkrétně, to si člověk musí zjistit už sám a v tom je asi celý trik a problém. Na každého funguje něco jiného. Mně už radilo tolik lidí, někteří dokonce skutečně na špičce svého oboru. Ale nějak to na mě zkrátka nefungovalo. Až teď mi sedly rady od nějakého amerického blázna, který běhá bos skoro co pamatuje :)
Hrozně ráda se sem tam dozvím, jak si někdo užil běh (s botama nebo na boso). Je to super, souhlasím! :) Ale zkrátka když něco bolí, je to zpráva, že je potřeba něco změnit. Tak prosím buďte na sebe opatrní a poslouchejte své tělo.

A teď koleno :)

Mám čas na psaní, protože mě bolí to koleno - z kola, z kola, znovu opakuju, že z kola :) Asi si to umíte představit, každý se na mě tak skepticky podívá a soustrastně řekne: "No jo, to máš z toho tvýho běhu na boso." Mám to podložené pozorováním, skutečně je to z kola .) Na dovolené, ač jsem běhala na své poměry nepatřičně moc, koleno přestalo být cítit a bylo úplně OK, zatímco hned po prvním výletu na kole se rozbolelo (já ho totiž tak decentně cítila už od začátku léta).
Ale už jsem asi přišla na to, že je to způsobem použití toho kolena :) Překvapivě. Tuhle jsem jela za nějakým cyklistou a on pokaždé, když šlápnul levou nohou, strašně vbočil koleno dovnitř. Jsem si říkala, že ho chudáka možná bude pěkně bolet... ale samozřejmě mě vbec nenapadlo, že bych to mohla dělat taky :)
Mno a včera, s tím bolavým kolenem, jsem vezla kolo na garanční prohlídku. Kdybych na ní nebyla domluvená, ani bych na něj nesedla. Ale jak se říká, všechno je k něčemu dobré, a jak jsem měla to koleno takové živé, tak jsem mohla dobře vnímat, ve které fázi pohybu mě to koleno bolí a jak šlapat, aby to nebolelo (při průměru 17km/h po rovince a z kopce, líp to nešlo :).
A hádejte... samozřejmě, že při každém záběru do šlapky vbočím koleno dovnitř a přesně v tu chvíli to tam fest zabolí. Takže plán je nechat to přebolet, posílit stehna a zapracovat na stabilizaci kolena do stran a snad to bude zase OK :) Chce to snad zase jen čas a trochu energie.

26 comments:

  1. To koleno je určitě z běhu naboso. :-D :-D :-D

    Díky za článek.

    ReplyDelete
  2. Advid: Ja proste nemam slov .) Mno neni zac, ja spis dekuju za precteni.

    ReplyDelete
  3. Já myslím, že při běhu přes paty by taky nic nemělo bolet a přesto začátečníky bolí svaly. Takže i přestože tvůj autor říká, že by nic nemělo bolet, chápu to tak, že by nemělo po jakémsi zaběhnutí, ale že ze začátku může. Taky všichni všude píšou, že je ze začátku bolela lýtka a pak dobrý. Ale asi to chápu tak, jak se mi to hodí do krámu. :-)

    Uvidím příště, až dám zase trojku. :)

    ReplyDelete
  4. Ono je bolet a bolet, no. To si proste asi musi kazdy prebrat sam :) Tak drzim palce, at nic neboli :)

    ReplyDelete
  5. No hlavne jsi me potesila svym coming out:), ze jsi se otevrene prohlasila za lamu..:)
    Priznani je polehcujici okolnost a jak rikaji anonymni alkoholici prvni krok spravnym smerem:)...
    hezky napsany.. Samozrejme je to z kola! Z ceho jinyho, ze? 12:)

    ReplyDelete
  6. Me ta vsemi ohlasovama bolest lytek dlouho odrazovala od bosobehu, az jsem to jednou nevydrzela a zkusila. Beham naboso sice na plazi, cili relativne po mekkem, a ne delsi trasy nez 3-5 km, ale lytka jsem jeste necitila. Zato me boli zadek, teda hyzde. Kazdej teda asi fakt mame neco svyho :-).

    ReplyDelete
  7. 12Honza: :)) Ja uz to proste musela rict, mne se tak ulevilo .) A je z kola! :))

    April: na plazi? tyy jo, ja chci taky! :)

    ReplyDelete
  8. Kolena z kola a achilovky z běhu to je naprostá klasika a kdo to nezná nic nikdy nedělal :)
    Pokud se ty kolena budou opakovat(tzn není to přetížení) tak koukni na pedály i drobná korekce pomůže. Ale vlastně pedály máš nové takže si musíš zvyknout :))

    ReplyDelete
  9. mám to stejně. Neběhám tedy bos, ale trochu jsem přitlačil na převodech, ať to trochu lítá a kolena z kola i na kole cítím. Při běhu o nich nevím. Jestli máš nášlapné pedály, zkus polaborovat s kufry, jak píše Il, stačí i málo k velkému zlepšení. Typicky, jestli vlamuješ koleno moc ke štangli, zkus změnit polohu paty blíž k rámu. Hodně zdaru přeji!

    ReplyDelete
  10. ll: Nechci tě chytat za slovo, ale nikdy mě achillovky nebolely. :)

    ReplyDelete
  11. ll: Ja mam tendle problem uz asi 10 let, dycky jednou za cas, kdyz vic jezdim, nebo dam jednorazove neco delsiho... Jsem prave doufala, ze naslapy pomuzou, tak zatim moc ne, ale na tom se jeste zapracuje :)

    JM: Jj, presne to jsem dneska tak nejak vypozorovala. Ja je mam takove volnejsi asi trochu, muzu si tam tu nohu celkem nastavit (v nejakem rozsahu), kdyz jedu...

    Advid: :))

    ReplyDelete
  12. Zni to sice idylicky, na plazi, ale nadhera plaze Severniho more je vykoupena ustavicnym vetrem. Fouka proste porad, nekdy vic a nekdy min, ale furt. Nekdy to je vopruz.
    Koleno: haprovalo mi na kole po urazu taky, pomohlo to, co radi Jecminek: cilene se zamerit na patu bliz u ramu. Nakonec to jsou milimetry, ale zabralo to.

    ReplyDelete
  13. April: Ale stejne zavidim :) Milimitry... OK, beru si to k srdci, diky!

    ReplyDelete
  14. kolena z kola je "divný", nicméně bych chybu viděl spíš v posedu a technice šlapání. Faktorů je mnohem víc - frekvence šlapání, předozadní pozice sedla, jeho sklon, optimální délka klik, nastavení zarážek treter, vložky do treter, nestejná délka končetin, Q-faktor klik (typicky horská/crossová kola) mají pedály tak, že si nemálo lidí připadá "jak na sudu" oproti silničnímu kolu ... Nicméně vbočená kolena mají i cyklisté z amatérské špičky, kteří najezdí 20 000km ročně a fakt jim to nevadí :-) Pohyb "jako dva písty" je skoro nerálný.
    Jinak SPD pedály mají stranovou vůli, to není chyba, spíš bych laboroval se sedlem.

    ReplyDelete
  15. Anonym: Ono je to prave strasna veda to kolo nastavit. Samozrejme, ze bych mohla dat 4 tisice za nastaveni, ale nejak se mi do toho proste moc nechce :( Treba to tak nakonec skonci, kdo vi... ja bych si to kolo fakt moc rada nastaila na sebe, vedet, jak to udelat... :/ :)

    ReplyDelete
  16. Ahoj, promiň, zapomněl jsem se podepsat - Honza Herda. Obecné rady zadarmo od kolegy gúgla : http://www.bikegallery.cz/spravne-nastaveni-posedu , http://www.ivelo.cz/servis-tipy-rady/domaci-servis-kol/vymena-sedla-nastaveni-posedu/ - řidítka šíře 68cm pro holku (z toho mi je šoufl :-), kliky 170mm odpovídají, úhel trubky a skoro přímá sedlovka je taky pro holku vhodná. Nicméně od pohledu se mi to kolo zdá dlouhý, je to prostě 29" bike a doma bude minimálně v lehčím terénu, nikoli na asfaltu, i do města trošku škoda. Od stolu bych zkusil dát sedlo výš a vypozorovat, zda máš problém když šlapeš silou do kopce nebo i volně po rovině. Pokud máš v okolí někoho kdo trochu jezdí (spíš silničář), tak ho popros, ať se na tebe podívá za jízdy.

    ReplyDelete
  17. Honza: Diky za odkazdy, urcite mrknu :) Boli to spis prave do kopce, ted na rovince jedu celkem dobre, ale jak mam vic zabrat, tak je to trochu problem. Riditka jsem si nechala dat kratsi, protoze me prave nesedly. Zkousela jsem v obchode i kratsi kola (26), ale byla jsem na tom jako pani radova, moc mi to nevyhovovalo. V okolo bohuzel prave zadneho odhodlaneho cyklistu nemam :( Ale dik za odkazy, treba to pomuze :) Do mesta mozna trochu skoda, ale ja jednou za cas do nejakeho lehciho terenu, vyjimcne i do tezsiho :), vyrazim, tak abych mela na cem... ze univerzalni kolo je holt kompromis, s tim jsem pocitala.... Moc diky za nazor :)

    ReplyDelete
  18. Velikost kol nehraje roli, ale geometrie rámu (úhly trubek, délka představce, šířka řidítek, sedlo, ...) - nastavení posedu od Spešla bych nyní nedělal, na nové kolo se časem "poskládáš" a upravíš jej třeba víc "do sportovna". Nicméně na takovém rámu čistě závodní posed dát nepůjde už z principu zaměření kola, s tím je třeba počítat. No a když běháš odhaduju víc přes špičky, tak bych zkusil dát sedlo víc dopředu a zarážky na tretrách taky víc ke pšičce a snažit se šlapat jak profíci na Tour (tzn špičkou dolu) a točit lehčí převody, aby se kolena tolik nezatěžovala. Honza

    ReplyDelete
  19. Honza: Moc diky! Ale nebudou se tim pretezovat zase lytka? Lehci prevody se snazim, na druhou stranu kdyz jsou moc lehke, tak to taky neni prijemny (ta faze prechodu ze zaberu do odpocinku) a ono mit prehozeno porad dobre, kdyz se cesta permanentne vlni a jeste do toho clovek porad brzi a rozjizdi se (provoz na cyklostezce), to proste nejde. Jsem z toho celeho ted trochu zmatena, co clovek a clanek a rada, to jiny nazor, navic sama nejak nejsem schopna asi posoudit, co delam dobre a co blbe - jedna vec je, jak si clovek mysli, ze nejaky pohyb dela, druha vec, jak to skutecne je :) A vsechny ty priciny, jako zablokovana pater a kdesi cosi, to je pri me praci 8.5h denne v sede bohuzel na denni poradku, at delam, co delam :( Pricin muze byt asi milion a ktere z nich to jsou a ktere ne, to mi zacina pripadat jako naprosto nemozny zjistit. Cim vic toho hledam a zkoumam to, tim vic jsem z toho jelen. Mno nic, proste musim asi zkouset a zkouset :) Kazdopadne moc diky za snahu a rady, ono to neni jednoduche asi mi radit jen takhle z fleku, o to vic si toho vazim.

    ReplyDelete
  20. Stejný problém s kolenem jsem měl ze silničního kola trek nebo horské bez problémů.

    ReplyDelete
  21. Anonym: zajimavy, dava mi to jistou nadeji, ze to teda je mozny nastavit, ze je to kolem a ne mnou, i kdyz se mi to zatim stalo na kazdem kole... :)

    ReplyDelete
  22. Na kole problémy s lýtky neznám, mně odchází kolena jen při 24hodinovce nebo když prochladnou, dřív mě hendikepují chodila (někoho křeče, bolest za krkem, zadek, zápěstí ...) - každý to má různé. Nicméně stálá bolest je znakem že je něco špatně a to dost.
    Můžeš zkusit mrknout na video z nastavení posedu : http://www.roadcycling.cz/index.php5?str=clanek&id=1614 - podívej jak dotyčný šlape, pozice rukou atd (ale je to silničářský závodník) Honza

    ReplyDelete
  23. Honza: Hmhm, asi me bude muset pritel natocit :) Zkousela jsem dneska staticky, jak mam sedlo - svesit od kolene olovnici atd. a vsechno to vypada tip top... tak uvidime. Diky!

    ReplyDelete
  24. Honza: Tak jsem se dneska snazila mit nohy spickou niz porad a musim rict, ze je to prijemny :)

    ReplyDelete
  25. No vidíš, třeba jsi na správné cestě! Jináč poučky a obrázky nemusí úplně odpovídat u holky 160cm s nohou 37 a chlapa 190cm s nohou 48. Stejně tak profi silničář má řidítka „proklatě“ nízko, na biku se posed nastavuje kompromisně sjezd/výjezd, do města chceš spíš pohodlí. Každý preferuje trochu něco jiného, nicméně jedna dobrá hláška od OndryVojty – horní polovina těla by se na šlapání měla podílet hlavně tím, že by neměla dělat nic. Takže pokud se různě kroutíš, poposedáváš, tak ještě ladit :-) H

    ReplyDelete
  26. Honza: :) To je dobra hlaska, to si budu pamatovat.

    ReplyDelete