Začnu zase shrnutím pracovního týdne, čísla jsou podobná, jako týden minulý:
Achilovka: včera zase něco povidala, spolu se zádama
Průměrný čas budíčku: cca 5:40 (čtvrteční pracovní volno bodlo)
Průměrně tréninku denně: 1:28:20
Uplaváno: cca 6.3km
Běh: 0
Nepřečtených příspěvků na spřátelených blozích: 13 (31 minulý týden, nad tím Honza zaplesá:)
Pocit: to je na dýl...
Zapomenutá večeře: 1 (Opět ta páteční, tentokrát v práci v lednici.)
Zapomenuté ploutvičky: 1
Ztracený šampón: 1
Nad tím, proč jsem přes veškerou svoji snahu pořád decentně bolavá, což mi poněkud znemožňuje nějaký výživnější trénink, už kroutí hlavou i můj trenér. Ale je tu pár nápadů, tak uvidíme, jestli s tím něco dokážeme udělat.
Co jsem ale dneska chtěla napsat především: Z mnoha stran pořád slyším, že jestli nejsem blázen, že to s tréninkem přeháním, co z toho vlastně mám a že jen kvůli tomu mě tělo pořád trochu trápí atd. Sice chápu, že to dotyční (většinou) myslí dobře, ale musím říct, že to rozhodně nepomáhá.
Když to člověk slyší moc často, začíná o tom přemýšlet víc, než by bylo zdrávo a začíná být takový "mentální hypochondr" - jako že si říká, že je možná fakt blázen a měl by s tím něco udělat.
Naštěstí jsem se tím nenechala svést na scestí (ještě, že jsem ve zmanení býka/buvola). Proč to tedy všechno dělám? Protože to miluju. Jednoduše miluju ten pocit, když kolem proudí voda a hladí mě a obklopuje, jak ubíhá lajna v bazénu. Miluju, jak mi fouká vítr do vlasů na kole, jak voní venkovní vzduch, když běžím, ale i jak vrže ten spinner a pás. Miluju, jak se po té půlhodince strečinku a fyzia krásně srovnám a cítím se božsky, vyrovnaná nejen fyzicky, ale i duševně.
A tak není, co řešit. Lehčí trénink už být snad ani nemůže (trenér je stejného názoru - plavání a trocha lehkého kola je hodně šetrné cvičení). Chyba je jinde. A kdo nehledá, nenajde. Takže pokračuju v hledání. Vzdát se by znamenalo vykašlat se na sebe samotnou a to si neudělám.
Lidi co chtějí stihnout nejlépe všechno, protože to všechno mají rádi (otázka je zda si jen nekompenzují něco co jim schází) a pak si pořád stěžují jak nic nestíhají a pořád je něco bolí jsou pro mě blázni. Pakliže žijí samy a ostatní tim přímo nezatěžují, tak to je fajn, pakliže mají partnera či rodinu, pak to nemusí dopadnout dobře, toď můj názor...
ReplyDeleteNo, když ty teď pořád píšeš, jak Tě kde co bolí a jak toho máš hodně, tak se snažíme (většinou) ti poradit, ať ubereš, to je jasné. Jiná rada není. Ale pokud to všechno děláš ráda, tak fakt není co řešit, sama víš, co je pro tebe dobré a co ne.
ReplyDeleteKlid, to jsou takove ty podzimni nalady:). To prejde.. Uvidis.. 12:)
ReplyDeletesOc, drž se toho co tě baví a nenech si do toho kyndat :-))) Každému vyhovuje něco jiného, ale pokud to co dělá, dělá rád a přináší mu to uspokojení, tak proč ne?
ReplyDeleteTohle je těžký - chápu tě, že tě to netěší, když ti to lidi vymlouvají. Taky mi to vadí, ale snažím se lidem ukázat, že mě to baví a snažím se ostatním neříkat, co je na tom špatné, ale vyzvedávám jen ty super stránky. Pokud jim povídám to špatné, je jasné, že mě od toho odrazují. Když pak vidí, že mě z toho jen bolí nohy a záda a nic nestíhám, jsem unavená a zničená, je jasný, že mi to budou vymlouvat... ;-)
ReplyDeleteDulezité je abys to dělala sama pro sebe. A né proto že všude píšou a říkaji jak jim to jde a tak to přece musí jít i tobě. Trošku drsnej humor: " Neboj pokud to děláš špatně a neuvědomuješ si to tak se něco utrhne a pak už si odpočineš ":))
ReplyDeleteA co na to tvoje veškeré milování říká přítel? ;) :))
ReplyDeleteNicméně vzpomněl jsem si v souvislosti s tvým příspěvkem na hlášku z Bobulí: Je lepší si to posrat podle sebe, než podle toho jak ti to radí ostatní. :)) Takže Marťo jeď a dávaj co ti tělo dovolí.
mám takovou revoluční radu. Když Tě lehkej trénink zmáhá, tak prostě přidej a uvidíš, co se stane. Týden to vydržíš a pak to můžeš vyhodnotit :-) Minimálně potom můžeš výrazně ubrat a budeš na současném stavu ;-)
ReplyDeletePulec: Ja vim, dyt ja pisu, ze vim, ze to myslite dobre :)
ReplyDeleteHonza: Snad jo :)
Bubo: diky :)
Jitka: Ony se ty negativni stranky daji nejakou dobu prechazet a skryvat a hlavne clovek je sam tolik nevnima, protoze je prebiji ty pozitivni, ale kdyz je ten pomer na vazkach delsi dobu, tezko se to vypousti z hlavy i z blogu :)
ll: Jj, sama pro sebe, to je presne ono. Jak clovek da najevo slabost, hned se do nej nekdo opre, at uz to mysli dobre, nebo ne tak dobre, najednou jen koukam, jak delam veci podle toho, co do me nekdo huci... :)
Sewy: Pritel to tu necte .) Bobule jsem nevidela, ale tahle hlaska fakt moc dobra :D A je to tak!
Jecminek: To jsem taky zkousela.. :)