Běchovice pod hodinu :)

by September 27, 2009 5 comments
Tak mám za sebou své první Běchovice. Ale postupně od začátku. Na svůj druhý závod na 10km a první Běchovice jsem se nachystala poctivě - koupila si iPod, včera se pořádně nacpala pizzou a těstovinami, prošla si na mapě trať a taky jsem trochu běhala (a samozřejmě jsem si včera vytvořila na noze alespoň dva puchýře, bez nich já už závody ani běhat nedokážu).
Vstávání bylo méně krušné, než jsem čekala, v podstatě jsem už ani nemohla dospat :) Z Černého mostu mi jel autobus úplně bez čekání, už byl plný běžců, ale ne nacpaný. Dokodrcala jsem se do Běchovic, docela brzo, něco po 9h. Čekala jsem fronty a šrum, ale nic takového. U stolečku byla fronta o délce 0 lidí a hned jsem dostala číslo s čipem, tričko, odznáček a nějakou tu tiskovinu. A zbývala mi hodina a půl do startu. Převlékla jsem se, prolistovala si časopis Distance Running, který jsem dostala a najednou nebylo co dělat. Zbodla jsem svačinku a přemýšlela, že nemám svoji oblíbenou nakopávací tyčinku. Všimla jsem si, že slečna, kterou jsem si pamatovala už z autobusu, nabízí svému tátovi Enervit bonbónek, který jsem samozřejmě nechala doma. Oslovila jsem jí, jestli bych si od ní nemohla jeden koupit - sice neměla žádný navíc, ale nakonec jsme se dali až do startu dohromady. Pokecaly, protáhly, rozběhaly, hned to utíkalo příjemněji. Co mě pobavilo, říkala, že se už v autobuse s tátou bavili o mně, že prý vypadám, jako velká běžkyně, že jí určitě dám. Haha, to jsem se fakt musela smát. Já a taková běžkyně... :) Přesně to jsem si v autobuse říkala o ní. A nakonec jsem měla pravdu samozřejmě já, dala mě o 10 minut :)
Když jsme se rozběhávaly, zjistila jsem, že se mi nechce a nechce zapnout foot pod. Třásla jsem nohou jako blázen, dokonce jsem si sundavala botu a mávala s ní ve vzduchu, ale nezapnul se - doufám, že jsem tímto vystoupením alespoň pobavila okolí. Takže jsem nakonec celý závod běžela s vypnutým foot podem. Byl to trochu šok, těšila jsem se, že nebudu muset sledovat kilometrovníky, protože se mi ještě žádný závod nestalo, abych jich viděla alespoň polovinu. A ono houby. Pěkně jsem je musela hledat. Nakonec musím ale pořadatele skutečně pochválit, byly rozmístěné skvěle, neminula jsem ani jeden :) Důsledek nefunkčního foot podu byl ale i jiný - neměla jsem žádnou představu, o svém tempu - jen orientační, když jsem probíhala okolo kilometrovníku. Podle toho taky dopadly mezičasy :) Ukázkově špatně.
Ale ještě se na chvíli vraťme na start. Díky mému třepání botou a Verčině odskočení na toaletu jsme musely běžet v tempu už na start, dodávka se zavazadly odjížděla 10 minut před startem a my jsme ji stihly jen tak tak. Start byl v pohodě, žádná tlačenice a šlapání na nohy, pohoda, krása. Svítilo sluníčko, do sluchátek jsem si pouštěla hudbu o 120BPM (ano, šla jsem na to vědecky, podle jarního Runu). Tep jsem si až do posledního stoupáku držela pěkně pod 90% a celkem na pohodu běžela celou dobu (ono těch 90% stejně není skutečných 90%, mám maximum pravděpodobně výš, než mám nastaveno, ale protože nevím kde, tak to tak nechávám:). Podél trati průběžně postávali záchranáři a rozdávali vodu, což bylo fakt skvělé, protože slunce začalo prát jako na Sahaře. Na 4.km jsem si dala vodu, pár loků vypila, ale většinou jsem se polila (tentokrát úmyslně:). Podél celé tratě postávali diváci a na české poměry fandili úplně neskutečně. První 4km jsem se pořád musela krotit, abych neběžela moc rychle, abych se neodvařila - strategie byla přidat až po pátém kilometru. Na 5. km jsem nějak intelektuálně usnula a na 6. km jsem si na ní vzpomněla a pokusila se trochu zrychlit :) Za prvních 7km jsem nepředběhla skoro nikoho, za to ke konci a hlavně v kopci jsem jich udolala docela dost :) Ke konci nejhoršího stoupání stál nějaký postarší pán a povzbuzoval nás, jako spousta dalších. Křičel na nás, že on kdysi vyhrál, že ví, jaké to je. Ať si dáme pozor, že ten kopec na Spojovací nekončí. Wow, ani nevím, s kým jsem měla tu čest, ale povzbuzení od takového borce skutečně povzbudilo. Vyhrál... to si neumím ani představit :) A měl pravdu, kopec byl skutečně nekonečný. Poslední půl kilometr jsem už nedočkavě vyhlížela cíl, pár set metrů před koncem mi dodala sílu vrána Sára a její opatrovatel.
Už zbývalo jen pár metrů do cíle a slyším hlas komentátora: "Martino, asi to bude ještě pod hodinu, ale pro jistotu ještě trochu přidej!". Posledních asi 20m jsem tedy zasprintovala :) Na telefon mi okamžitě přišla zpráva: 59:29. Takže radost, pod hodinu, to je pro mne docela pokrok, od jara docela velké zlepšení. V cíli jsem dostala lahev s vodou, ta fakt bodla.
Sprchy luxusní, krásné, dokonce možnost si zaplavat v bazénu - protože jsme tam byly jen ženský, tak se mohlo i bez plavek :) Chudáci chlapy, ti bazén určitě neměli. Občerstvení Horalka a čaj. A pak už jen hurá domů.
Doma jsem vyměnila baterku u foot podu, ale pořád nefungoval. Nic nepomáhalo. Ale já se jen tak nevzdám, tak jsem ještě jednou zavrtěla baterkou a hle, začal fungovat. Asi nějaký špatný kontakt někde či co. Jak se to ale mohlo stát, to nechápu. Ale tak funguje, to je hlavní. :) Takže nakonec úplná spokojenost, s výkonem i organizací. Nikde žádný problém :) Už se těším na příští ročník. A teď jdu z batohu vyndat tu mokrou smadlavou kouli oblečení, asi to vyperu i batohem :D

Mezičasy:
Kmčasprůměrný tepcelkový časkomentář
15:4484%5:44Poněkud rychlý start
25:4486%11:28
35:5985%17:28Tady už jsem začla zpomalovat...
46:0387%23:31Logické zpomalení po tom šíleném začátku
56:0985%29:40A další zpomalení...
66:1588%35:56Ano, jde to ještě pomaleji
75:2589%41:21Pokus o zrychlení :)
86:0990%47:31To byl ten děsivý kopec, to jsem ho, koukám, zvládla ještě se ctí
96:1794%53:48
105:4395%59:29


A tady je můj playlist:

Laura Branigan - Imagination
Pet Shop Boys - I Want To Wake Up
Lady GaGa - Poker Face
Green Day - Whatsername
Abba - Money, Money, Money
Sheryl Crow - Run, Baby, Run
Cher - Strong Enough
Amy Winehouse - Tears Dry On Their Own
Lady GaGa - Brown Eyes
Flashdance - What a Feeling
Scorpions - Rock You Like A Hurricane
Suzanne Vega - Luka
abba - sos
Queen - We Are The Champions
Duffy - Mercy
Madonna - Material Girl
LegallyBlonde - WatchMeShine
Hoku - Perfect Day
Amy Winehouse - Rehab

5 comments:

  1. Jasně, že jsi ostřílená běžkyně! Příští rok snad poběžím s tebou-nebo alespoň za tebou :-D...

    ReplyDelete
  2. Ad footpod - když nefunguje a je dobrá baterie, zkus kovovým předmětem - kancelářskou svorkou - vyzkratovat všechny kontakty a po té podle návodu footpod s hodinkami znovu spárovat. Takto to funguje. A přeju víc takových výkonů.
    TonBar

    ReplyDelete
  3. Anonymní: taky doufam :) a urcite prede mnou .)
    TonBar: Diky za radu, priste rovnou vyzkousim. Stejne je to divne, ze to ma takove vypadky :-o

    ReplyDelete
  4. Krá,
    mám radost, že Ti moje krákání pomohlo.Jseš dobrrrrá!! Budeš v sobotu ve Stromovce? Pokud bys něco potřebovala ohledně půlmaratonu, můžem tam pokrákat.
    Krá.vrána Sára
    P.S. A zdraví Tě i můj opatrovatel Evžen

    ReplyDelete
  5. Diky :)
    Mne ty soboty nezapadaji do planu na ten pulmaraton, takze tento mesic ji jeste vynecham. Ale v listopadu uz se tam zase snad objevim :)

    ReplyDelete