Blázním

by October 26, 2009 12 comments
Je to tak. Myslela jsem si, že po měsíci válení šunek doma už si zvyknu. Ani omylem. Už nejsem deprimovaná, už začínám regulérně bláznit. Zde je několik příznaků:
  1. Od rána jsem si už asi 20x prohlédla behej.com, zda-li není něco nového (to by se dalo ale vysvětlit i tak, že dnes musím přečíst skoro 200 nudných stránek vyžadujících koncentraci).
  2. Pokochala jsem se svým plánem na jarní půl maraton, sečetla si měsíční kilometráž a zamyslela se, jestli to není moc drsné.
  3. Vyplnila jsem přihlášku na 1/2PIM a pak ji zase zrušila - přece se nebudu hlásit, dokud nebudu alespoň trochu tušit, jestli budu schopná dostatečně běhat.
  4. Včera jsem posilovala nohy. To bych asi ještě neměla, ale už jsem to vysedávání nemohla vydržet. Jsem trochu namožená, ale sval se nehlásí! :)
  5. Málem si rvu vlasy z hlavy, šla bych alespoň plavat, už celkem nejsem nachlazená, ale v nejbližších dnech se do bazénu bohužel nedostanu.
  6. Zkrátka jsem jak zamilována nebo co, pořád myslím jen na ten den, kdy konečně zase vyběhnu ven.
A tak mě ještě napadá, když už takhle trpím, nezaplatila by mi pojišťovna nějaké "útrpné", když mám úrazové pojištění? ... :) By mě asi spíš poslali na psychiatrii, když takhle trpím kvůli něčemu, co většina lidí vůbec nepotřebuje...
Ani nevím, proč jsem to sem na sebe práskla, měla bych se spíš nenápadně stydět, že se nedokážu přinutit soustředit na práci. Asi tak nějak tajně doufám, že mi někdo napíše, že to je normální.
Tak a dost. Zavírám prohlížeč, do večera musím tu knihu přečíst, jinak si zadělávám na ostudu.

P.S.: Zajímalo by mě, kdo je ten borec, co v anketě vyplnil, že běhá 300-500km měsíčně. Nepředstavitelné, klobouk dolů :)

12 comments:

  1. Neboj, jsi normální. Osobně bych trpěla jak zvíře a to nejen z nedostatku pohybu, ale i z toho, jak utěšeně by narůstala má váha. Protože když jsem nervózní, tak jím sladké po kilech..

    ReplyDelete
  2. Ten s rozmezím 300-500 (tj.má letos už vysoko přes 3000) může být jen Štefan nebo Martina. Jen Ti dva občas píšou na blogy a mají takovou šílenou kilometráž.
    Evžen

    ReplyDelete
  3. Pulec: O jidle mi ani nemluv, svemu trenerovi pres jidelnicek uz se fakt stydim psat, jak mi to jde, protoze mi to vlastne vubec nejde...

    Evzen: Hmhm, Stefana ani Martinu neznam :) Kazdopadne me by asi upadly nozicky pri takove kilometrazi :D

    ReplyDelete
  4. Pamatuji, jak jsem před sebou měla hromady učení na státnice. Koukala jsem na tu hromadu vypracovaných otázek a vzápětí vzala boty a šla běhat. Venku bylo přeci tak pěkně. Zkoušky jsem nakonec udělala, ale zároveň měsíc před nimi naběhala pro mě rekordní objem. Už rok odkládám operaci žlučníku, protože by mě to odstavilo od běhu. Dneska mi doktor řekl, že mě výhledově čeká možná ještě jeden zákrok, po kterém budu měsíc na nemocenské. Moje první myšlenka byla: jak dlouho po operaci budu moci začít běhat? :-) Myslím, že v okamžicích, kdy běhat nemůžu, si teprve uvědomím, jak moc mám běh ráda. Peggy

    ReplyDelete
  5. Čím dýl se válím, tím je mi hůř...z přejídání se sladkým, z nedostatnu endorfínů a vůbec stojí to pak za prduch.Pak trošičku pomůže procházka někde v lese.Každýmu běžci kterýho vidím,závidím.Máš deník na Mytreneek ?Jako co jsi tam registrovaná?
    Megatraged

    ReplyDelete
  6. Už vim, jsi Bugik viď.Tak ať co nejdřív vyběhneš.Já jsem pod Kavcaa.Tak krásnej den .Megatraged

    ReplyDelete
  7. Peggy: Ono po behu se i lip uci .) A mne to neda, nechci Ti do toho kecat, ale nebylo by prece jen rozumnejsi ten zlucnik vyridit, abys byla v poradku, protrpet si par dni/tydnu bez behu a pak si zase uzivat beh plnymi dousky?

    Megatraged: Diky. Tady dole v blogu mam i kus toho deniku vlozeny, ale koukam, ze je tam dole, ze neni k nalezeni :) Posunu ho nekam nahoru. I kdyz ted teda neni s cim se chlubit. Kavcaa, na Tebe obcas koukam, jak trenujes .)

    ReplyDelete
  8. Vy jste divný ženský:-), já bych se válel, až bych brečel, ale zatím není kdy.

    ReplyDelete
  9. "...pořád myslím jen na ten den, kdy konečně zase vyběhnu ven."
    Amen!

    ReplyDelete
  10. Socketko, žlučník je v klidu, když jsem na něj hodná, takže mě zatím nic netlačí ho vyndat. Když mi doktorka řekla, že by měl žlučník ven, má první reakce byla: ale já teď nemám čas. Ona se jen usmála a odvětila, že přijdu, až to začne opravdu zlobit :-)Peggy

    ReplyDelete
  11. Hmhm, ani Stefan, ani Martina...:) nahodna kolembezkyne...:)

    ReplyDelete