Natržený sval, půlmaraton nebude :((

by October 02, 2009 2 comments
Jak už někteří vědí, od Běchovic mě bolela noha. Bolela takovým zvláštním způsobem, pro mne zatím neznámým. Za těch pět dní se to docela zlepšilo (na rozdíl od pondělka už při chůzi nekulhám jako totální invalida). Ono to trochu zabolelo už při závodě, ale nijak extrémně a zase to za pár kroků přešlo, takže jsem se na to neohlížela. To, že mě někde zabolí a zase to přejde, se mi při běhu stává docela často a nikdy to nic nebylo. Před závodem jsem se navíc hezky protáhla, rozběhala, po závodě jsem se taky protáhla, normálně jsem došla domů, žádný problém. Až večer to začalo bolet a v pondělí to bylo dost hustý. Zkrátka už je to pět dní a pořád to bolí i při obyčejné chůzi, běh jsem raději nezkoušela (kromě pondělního ranního výklusu, který jsem vzdala po dvou metrech).
A tak jsem se vydala k místnímu ortopedovi, protože na fóru mi nikdo nikoho jiného nedoporučil. Byla jsem naplněna pesimismem co se týče přístupu ortopedů ke sportovcům, ale nakonec jsem byla docela příjemně překvapena, skoro bych si tipla, že pan doktor taky sportuje. Konstatoval, že to vypadá na natržený sval, jen málo, prý tak do 5%, že se to zahojí v pohodě. Jen to trvá v průměru 6 týdnů. 6 týdnů! Kromě priznitzova obkladu mi celkem nic nepomůže, musím to nechat v klidu. Dobrá zpráva je, že můžu alespoň pomalu na kolo a plavat (v tomhle počasí mě to kolo ale ani moc neláká). Za ty dva týdny, kdy jsem měla běžet svůj první půlmaraton, už to nemusí ani nějak moc bolet, ale rozhodně to ještě nebude vyléčené a absolvováním 21km bych si to mohla v tom stavu natrhnout ještě víc. Zvlášť při závodě, když budu mít tělo plné endorfinů a tak bolest příliš neucítím.
Mám se ráda a tak nebudu riskovat. Do Drážďan vyrazím jen jako fotograf. Co vám budu povídat, mrzí to fakt strašně moc (ano, slzy už tekly). Tohle byl už druhý pokus uběhnout půlmaraton, který skončil ještě před startovním výstřelem. Tentokrát ne kvůli chorobě, ale kvůli zranění. Musím to brát z té lepší stránky, alespoň vypijulu kraula, v létě jsem chtěla zkusit nějakou kratší Xterru :)
Nechápu, proč mi to ten sval udělal, starám se o něj, myslím, celkem hezky a ani pravidlo 10% jsem určitě neporušila. Zkusím se poučit a věnovat víc času protahování, protože je pravda, že je přeci jen trochu zkrácený. Ale to až tak za měsíc...
Pokud byste někdo měl zájem si to zaběhnout místo mě, určitě se ozvěte, už to mám zaplacené. Když se nikdo nepřihlásí, tak to propadne a to by byla škoda. Více informací napíšu na fórum na behej.com, ale v zásadě je jednoduché to přepsat na kohokoliv.

2 comments:

  1. Chápu Tě.
    Sice to takhle nemám s půlmaratonem, těch už jsem běžel celkem dost, ale stejně zakleté jsou pro mě právě tyhle Drážďany. Už jsem 2x plánoval běžet tam maraton, 3x půlmaratón a vždycky z toho sešlo. Kromě jednou, kdy mi vybouchl odvoz, to byly vždy zdravotní překážky. Letos jsem doufal alespoň v desítku, ale pravá achilovka tomu stále brání. Tak pojedu jen jako doprovod mé ženy.
    Přeju Ti rychlé a hlavně úplné uzdravení.

    ReplyDelete
  2. Třeba se tam potkáme :) Děkuju za přání, Tobě taky přeju, ať je Achilovka brzo OK.

    ReplyDelete