by November 08, 2011 6 comments
Na konci předminulého týdne jsem si určila hranice: co chci stihnout v týdnu a co o víkendech. V týdnu je to jen o práci, tréninku a přípravách a víkend ten zbytek. A hlavně na pohodu. Tím pádem zmizelo černé svědomí, že nestíhám todle a tamto... a minulý týden jsem si už skutečně užila :)


Bohužel, kombinace sezení osm a půl hodiny denně, na což rozhodně nejsem zvyklá, předchozího megastresu a současného stresíčku a docela nálože tréninku způsobila, že tělo zase začalo protestovat. Tentokrát se ozvala achilovka. Zcela nečekaně a dosti z ostra. A tak jsem psala Michalovi, jestli by mi zase nepomohl. Nečekaně volal hned druhý den dopoledne, že buď ten den večer a nebo skoro nikdy, že teď vůbec nestíhá. Tak co se dá dělat, na večírek, který jsem večer plánovala navštívit, přijedu později, noha má samozřejmě přednost :) A tak jsem si ještě o polední pauze kupovala kalhotky, protože ty, co jsem měla, v nich jsem tam cvičit prostě nemohla. (A dobře jsem udělala, měl tam "učně", to by bylo fakt výživný :D)


Michal mě, jako obvykle, vytáhl z nádrže pochmurné nálady, zacvičili jsme zalaserovali, protáhli, provedli všechny bolestivé procedury, ještě jednou zalaserovali a zatejpovali (vypadám jako Ronald McDonald, skutečně výtečná barevná kombinace:). Připadala jsem si jako celebrita, (a to i v tom upoceném tričku a nohama, které by potřebovali pedikůru), když se nade mnou skláněli oba dva a diskutovali moji klenbu (prý "To je, viď?" "Hmmm, to jo..." - ale bohužel jsem z toho nepochopila, jestli to je tak dobré, nebo tak špatné :D) a jak to přesně zatejpovat... ("Hele mrkni na to, takhle je to nejlepší." "A nebo takhle." "A nebo co takhle?" "Uděláme to takhle." "Hele, hele, co takhle?" "Takhle. To drželo i na Řepkovi").


Mno, tak teď na pár dní zvolním a pak zase pomalu pořádně začnu. A hlavně začneme pracovat na tom mém došlapu na levé noze, to je asi taky docela kámen úrazu.
S novým životním režimem taky přichází objevování toho, co už každý zaměstnanec dávno objevil. A pro mě je to pořád nové a zábavné :) Vztahy na pracovišti, zvyky a nálady kolegů, předpisy a skutečnost... :) Taky se hezky zabydluju, v kumbálu jsem si natáhla prádelní šňůru z tesca, kterou jsem záměrně vybrala ve firemní barvě, aby nikoho nenapadlo protestovat .) - teď už je sušení plavek dokonalý. Ustálila jsem řešení obědů - nosím si krabičky z vegetariánské restaurace, mají tam skutečně dostatek zeleniny a žádné přepálené tuky a jednou za čas si k tomu přidám masíčko, co jsem si nachystala doma :) Jenom je občas problém se rozhodnout, které ze dvou jídel, které vaří, si dám, protože, ehm, mno posuďte sami: S ohledem na odpolední ovzduší v kanceláři, dali byste si raději fazole s květákem a nebo robi maso  se zelím? A k tomu čočková polévka... :D


Mimochodem raní plavání přináší i další humorné situace, už dvakrát jsem měla skoro až do oběda kolem obou očí obrovské otlačené kruhy. Brýličky... A to je mám utažené pořád stejně, zajímavé :D Ještě, že nepracuju se zákazníky :)
Moc nestíhám pořádně číst blogy, na některých se mi nahromadila už hromada příspěvků. Ale jednou se k tomu snad prokoušu :)

6 comments:

  1. nadherny fotky! a skvely je rezim, ktery sis udelala. Bez planu to proste nepude no :-) Budu muset taky nejaky vymyslet :-) Diky za inspiraci!

    ReplyDelete
  2. Dik :) Koukam, ze uz jsem tak zmatena, ze jsem ani nenapsala nadpis :)

    ReplyDelete
  3. Skvostny fotky!!!! Pisu než vlezu do letadla, dělám si radost... No doufam ze při osobním setkání dodas nekteré podrobnosti:).
    Ta vegetarianska kuchyně vypadá super do kanclu:). Výdrž! 12:)

    ReplyDelete
  4. Ahoj, posílám sílu i z Pardubic. A těším se na prosinec ;-) Zvládáš to moc dobře, hlavně žádný stres a hodně dobré nálady. ;-)

    ReplyDelete
  5. 12honza: :) diky, ja se zase tesim, co budes psat/povidat o vyletu za velkou louizi protoze neni mozny, abys nemel zase nejaky zazitek :))

    Jitka: Dik, na ten prosinec se taky moc tesim, u mam domluvenou dovolenou :)

    ReplyDelete
  6. Ahojky, taky jsem nestíhala číst. Super fotky a to určitě všechno zmákneš, těším se na prosincovou akcičku!!! :)

    A já taky hurá zpět do reality ...

    ReplyDelete