První bosoběh / First barefoot training

by May 08, 2012 6 comments
I když se pět minut plácání se na boso těžko někomu může zdát jako běh, je to tak. Začátky nejsou lehké :) Ono bez bot je to úplně nový sport. S během v botách to má asi tolik společného, jako s jízdou na kole. Musí si zvyknout svaly i chodidla. Tentokrát to není zase obout boty, vyrazit, v nohách necítit nic, kromě bolesti po návratu.
Všechno je to tak jiné - včetně příprav: Vyhrabala jsem ve skříni tričko, kraťasy a hledala jsem, jaké bych si k tomu vzala ponožky. Ponožky? K čemu proboha hledám ponožky? :))
Oblečená jsem na těch slavných pět minut byla jako běžec, ale na nohy jsem si vzala jen obyčejné umělohmotné pantofle. Vyběhnout naboso rovnou z baráku, na to jsem zatím neměla odvahu a hlavně za pět minut se nedostanu nikam mimo domy a na bosoběh po ulici jsem zatím taky odvahu nenašla. Došla jsem na místo, které je obvykle naprosto liduprázdné. A ani dneska tam nikdo nebyl. Skvěle. Sundala jsem pantofle, nechala je na kraji chodníku a začala provádět taková vtipná cvičení na rozcvičení a pak jsem se "rozběhla". Ťapkalo se mi to moc hezky, na rozdíl od šutrovitého povrchu na výletě v neděli byl povrch poměrně pohodlný (což ale taky není ideální pro začátek - abych se naučila došlapovat jemně).


Nějakým zázrakem, kde se vzali, tu se vzali, začali se rojit lidi. Tady přece normálně nikdo nechodí! Pán se psem, elegantně oblečená paní v rudých lodičkách, další pán se psem, a další elegantní paní, tentokrát s čivavou, nějaké děti, dodávka s dělníky... okamžitě mě opustila veškerá koncentrace a nastoupila tréma - jak se v tomhle davu uvolnit, abych byla schopná správné techniky? Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat, zapomněla jsem zvednout palec. Naštěstí to odnesl jen lak :)
Překvapilo mě, jak moc se od sebe povrchy liší. Ještě před pár dny pro mě byly cesty asfaltové, betonové, dlážděné, travnaté, hliněné a nebo kamínkové. Dneska jsem běžela po chodníku a po silnici a na těch pár desítkách metrů se povrch tolikrát proměnil, i když vypadal pořád "stejně". Hladký, drsný, příjemně hrbolkovitý, ostré kamínky, hladké kamínky, volné kamínky, kamínky koukající z betonku...
Uběhlo plánovaných pět minut a tak jsem nazula pantofle a vyrazila zase domů (nejradši bych běhala další půlhodinu, ale musím se ovládat!). Po pár metrech jsem si přece jen ještě alespoň sundala pantofle a došla domů v botách, se kterými jsem se narodila. Nepřišla jsem totiž na to, jestli jako větší pako vypadá běžec v pantoflích a nebo bosý běžec, který navíc stejně neběží, tak co, je to jedno.
Podle Kena Boba by bosoběh by prý měla být především legrace, ale ne moc :) To se zatím plní na 100%. Ale stejně doufám, že za pár týdnů už to půjde dál než půl kilometru a bude tak legrace o trochu víc :)

Well, 5 minutes in a pace of walk - that's not runner's training, is it?! Oh it is! I've realized that I can't compare running and barefoot running. It's a brand new motion. I have to get used to it - my muscles and my soles. This time it isn't just trying to run again. It's not about putting my shoes on and running without feeling anything in my legs and feet except the pain. It's completely different sport now :) Everything is different- even my preparation for getting out: I found some T-shirt, shorts and then I was looking for socks... Socks? Why the hell am I looking for socks? :))
I got dressed like a runner however instead of shoes I took just my slippers and went out finally. I walked a few minutes to a place which usually is very lonely. When I got there nobody was there. Perfect. I took off my slippers and I started with some funny exercises and then slowly started to run. By some miracle, at this moment this usually very deserted place started to by crowded - a man with a dog, elegantly dressed up lady, another guy with his dog, another elegant lady this time with her tiny dog, a few kids, van with construction workers... oh my god! How am I supposed to relax to be able to run nicely at this crowd? :)) Obviously such a distraction let to a howler - I've forgotten to lift up my toe. Nail polish was hit hard but no more damage fortunately. I was surprised how can individual surfaces differ. Few days ago there was just a concrete, asphalt, stones, grass or soil for me. New there are may different types of each of them - some of them very smooth and nice, some of them rough and sharp, some of them pleasantly bumpy. I hadn't noticed how different can be the surface of a common pavement on a few tens of meters ever before.
OK, five minutes of run are gone, lets put on my slippers again and walk home. I did so but after a few meters I took them off again and walked barefoot. Why not after all? :) I'm not sure which on them the two runners - the one wearing slippers or the one barefoot - looks more crazy. So it probably doesn't matter at ll.
So far so good - I'll keep you informed about the progress. I hope that in a few weeks I would be able to run further then just half a kilometer :)

6 comments:

  1. Už se těším na pokračování!!! :)

    ReplyDelete
  2. Obdivuhodné, zvláště v pasáži, kdy popisuješ různé kamínky, hrbolky. Zrovna dneska jsem slušně našlápl na pěkně ostrý kamínek ve Vibram FiveFingers a ještě pár minut jsem ten "otlak" cítil. Na boso si tohle nedovedu představit vůbec, protože chodidlo bych měl asi "prořízlé". Takže RESPEKT!!!
    PS: Ta fotografie nohou je před nebo po tréninku naboso? Nohy, chodidla tam vypadají docela OK. Harry

    ReplyDelete
  3. Harry: Na boso by jsi na ten kaminek nejspis neslapl vubec, nebo by jsi na nej doslapl lehce, aby to nebolelo...
    Fotka se samozrejme po behu. Bylo to jen 500m, ale o vikendu jsem usla v tezkem terenu skoro 2km a nohy vypadalo porad stejne dobre, stacilo se projit potuckem. Uvidim casem, ale myslim, ze se zadne dramaticke zmeny konat nebudou :) Doufam :)

    ReplyDelete
  4. Hezky se to cte a moc ti fandim. tesim se, az mi budes zase po ceste na kole vypravet a treba az pobezime kus od tebe z prace:). At se dari! 12:)

    ReplyDelete
  5. Milujem chodenie naboso absolútne všade. :)

    ReplyDelete