Dneska jsem vstala ještě plna nadšení ze včera, rozhýbala se ranní krátkou jógou a strávila den blbnutím se sestřenicí. Jedna velká mažera. Mimochodem musím sem napsat jedno velké moudro, které mě včera naučila. Byly jsme na procházce a asi po hodině povídá: "Mně už bolí nožičky." Pak se na vteřinu odmlčela, načež se nečekaně rozběhla a křičí: "Musíme běžet!" Takže teď už vím, co mám dělat, až mě budou bolet nohy...
Říkala jsem si, že týdenní zapisování bude stačit, ale nedá mi to a podělím se ještě mažeru ze začátku dnešního dne: Nějak jsme zapomněli nakupovat a došlo nám ovoce. A protože snídaně je pro mě buď ovesná kaše a nebo cereálie, ale pokaždé s ovocem, nastal velký problém! Po týdnu mažerové terapie jsem zkušeně otočila problém na mažeru a k snídani jsme udělali celozrnné lívanečky s jogurtem a domácím džemem. Mňam!
Drobné radosti jsou nejlepší. Heslo: "Bolí mě nožičky - musíme běžet" budu asi 1.6. hodně používat :-))MSF
ReplyDeleteChytrá holčička! (Já to říkám pořád, ale nikdo mi to nechce věřit, takže jsem ráda, že to tvrdí i někdo jiný :-D.)
ReplyDeleteProsím tě, můžeš se sestřenice zeptat, jestli to platí i na bolest jiných částí těla? :)
ReplyDeleteTa holcicka to ma v hlave pekne srovnany.. To heslo se na ultra bude sakra hodit! :)
ReplyDeleteAt ziji male i velke radosti nasich zivotu! 12:)
koyama: Tak to nevim... :) Az ji zase uvidim, zeptam se ;)
ReplyDeleteEště bych Tě poprosila o recept na ty velmi vzhledné a jistě I chutné lívance. Mně se z celozrnné mouky podaří zásadně jenom cosi, čemu pracovně říkám trhanec...
ReplyDeletenikie: Poslu mailem :)
ReplyDelete