Prvni dva mesice

by May 12, 2017 10 comments
Psano tou dobou, publikovano trochu se skluzem...

Me predstavy o tehotenstvi byly vzdycky jasne - clovek ma trochu vetsi bricho a pak z nej vyleze dite. Po tom, co byla tehotna Johari, jsem k tomu pridala znalost, ze se casto chodi curat :)
Takze jsem se na to sve tehotenstvi celkem tesila - bylo mi jasne, ze budu uplne v pohode, sportovat dal, pracovat jako by se nechumelilo. Proc taky ne?

A ted realita. Prvni mesic jsem to samozrejme jeste nevedela a skutecne vsechno slo podle planu. Kdyz jsem to zjistila na konci prvniho mesice, hned jsem zacala zkoumat, jestli uz se mi zvetsilo bricho (samozrejme totalni blbost). A porad jsem se citila skvele!

A pak to prislo: tydny (vlastne mesice) permanentni nevolnosti. Neskutecna pachut v puse a permanentni zvedani zaludku, ve dne v noci. To jsem necekala. Me predstavy vzaly za sve. Stravila jsem pres mesic prevazne lezenim v posteli a maximalne jsem se zmohla k prochazce, kdyz mi vyjimecne bylo hodinku nebo dve lip. Z me obvykle hodne prirodni a zdrave stravy jsem presla na praseni vseho, co jsem byla schopna aspon trochu pozrit, vsechno chutnalo totalne odporne. Nejradsi bych vubec nic nejedla - jenze breatharian nejsem. Tak jsem vzdycky nasla neco, co mi relativne chutnalo (dokazala jsem to sezvykat, kdyz jsem zapojila veskerou vuli), ale pak se mi udela spatne a znate to... pak uz to nemuzete ani videt. Moc jidel uz nezbyva... vlastne skoro nic. Vsechno to ma nejakou pachut a desne to smrdi.  Takze jim, co mi prijde jako nejmensi zlo - chutove, nutricne uz se ani neobtezuju to zkoumat, protoze nejdulezitejsi je, jestli jsem vubec schopna to snist. Skutecne "idealni" strava pro tehotnou. Myslete si o tom, co chcete, pro me je to vitezstvi - lepsi jist tohle, nez vubec nic.

Z pohledu treninkoveho tedy: Zatim pres sest tydnu vicemene v leze/sede, pohyb minimalni az na par prochazek, spani 10-12h denne, cpani se vsim moznym (muj prijem cukru se znekolikanasobil). Celkem logicky jsem si tak vytrenovala katastrofickou kondici - i po vyjiti 2 pater jsem zadychana jak Bolt po dvoustovce a casto si musim jit na par minut lehnout (no jo, obcas i usnu).

Prvni naznak nejakeho zlepseni byl asi ten, ze jsem vubec zacala byt schopna premyslet, co dal - takhle to neni dobre. Jak asi vetsina z vas zna, kdyz lezite polomrtvi v posteli, neni nic jednodussiho, nez se prihlasit na zavod a vytvorit si treniknkovy plan. Trochu rozumu mi nastesti jeste zustalo, takze zavod jsem vynechala a jen si vytvorila plan:

Pondeli: TRX/posilovani pro tehotne
Utery: 15-30 minut chuze (idealne indianske)
Streda: tehotenska joga
Ctvrtek: 30-60 minut chuze (idealne indianske)
Patek: TRX/posilovani pro tehotne a kratka chuze (indianska)
Sobota: tehotenska joga
Nedele: 30-60 minut chuze (idealne indianske)

Pocitala jsem s tim jako s orientacnim planem - ve skutecnosti pojedu podle pocitu a tohle bude jen insipirace. A taky ze jo - prvni 4 dny planu jsem se podle pocitu rozhodla nedelat zase vubec nic a skoncila jsem v posteli s knizkou. Velmi efektivni pristup... :D

Nicmene behem velikonoc zacala svitat nadeje. Rano mam obcas (jen obcas) i chut vylezt s postele, pachut obcas mizi a obcas ji lze s trochou vule ignorovat. Tak uvidime, jak to pujde dal - chci posluchat telo a neprepinat se. Na druhou stranu, jen polehavat taky neni idealni, takze opravdu moc chci aspon kousek z toho zvladnout :)

A tady je zaznam, jak se mi vedlo od Velikonoc :)

Tyden ~10:

Pondeli: TRX pro tehotne



Hned dopoledne se mi udelalo lepe! Bohuzel, nez jsem otevrela instruktazni video a povesila na dvere TRX, pachut v puse byla zpet. Ale rozhodla jsem se to prekonat a myslim, ze jsem dobre udelala. Depresivni bylo to, ze jsem neudelala ani 6 poradnych vypadu, svaly jsou proste pryc. Ale nikam jsem se netlacila, i snaha se urcite pocita. Ono se to casem podda, hlavne vydrzet! Hned po cviceni jsem si vzala Calippo - pachut na 10 minut zvladlo pretlouct :)

Utery: indianska chuze



A realita:
Slo to! Chuze na pohodu s kratkyma vsuvkama lehkeh klusu. Nastavila jsem si na hodinkach upozorneni na tep nad 140 - to je doporucene maximum (nejdete ruzna cisla, tohle mi prislo jako rozumne). Bylo to celkem prijemne, po navratu jsem zregenerovala dalsim Calippem.

Streda: tehotenska joga

Modleni se k porcelanovemu bohu, zadne cviceni.

Ctvrtek: 30-60 minut chuze (idealne indianske)

Venku neni nic moc, radsi jsem si dala cviceni na zitra a zitra si dam dnesni :) (snad) + kratka prochazka bez behu.




Patek: TRX/posilovani pro tehotne a kratka chuze (indianska)

40 minut indianske chuze, bylo mi soufl, ale dalo se to :)


Vikend: joga a chuze

O vikendu jsem se k planu vubec nedostala, bylo mi oba dva dny blbe. V nedeli jsem se zmohla na luxovani a kratkou prochazku s navstevou. Ano, po mnoha tydnech jsem videla zase zivou dusi a bylo to fakt skvely (D nepocitam, i kdyz bych samozrejme mela, postaral se o obed, drzi mi vlasy, kdyz to prijde a tak vubec zachranuje, kdyz je to potreba :).

10 comments:

  1. Bude líp, uvidíš ... držím palce.

    ReplyDelete
  2. Jako klukovi se mi to mluví, ale empaticky s tebou soucítím. Navíc taková nespravedlnost, proč to zrovna potkalo tebe, když tolik jiných holek bylo v pohodě. Neva, ber to vesele a ze špatného vytěž co nejvíc toho dobrého. Zkus kombinovat nepředstavitelné varianty, komu jinému by jinak prošlo jíst například citrón s mákem, nebo rybí řízek v ořechové strouhance :)
    Zkus si těhotenství hlavně užít!
    Dobrá zpráva je, že se to po porodu zase srovná, neboli nebude to trvat věčně.
    Přeji ať se hlavně daří se zdravím, všechno ostatní jsou jen dočasná protivenství.
    Měj se krásně!
    Mm

    ReplyDelete
  3. Předně gratuluju :-) A nejsi v tom sama - obě holky mi daly brutálně zabrat, s Magdou jsem blila ještě v pátým měsíci, s Katkou jen do 14.tt ... s tou jsem, mimochodem, dva týdny přežívala na kompotech, protože jsem nic jinýho nedokázala pozřít. Sport počká, netřeba to hrotit. Vážně. Dřív než kdy jindy prostě dělej to, co se ti bude chtít a nedělej nic, co se ti chtít nebude. Nemusíš nikomu nic dokazovat - a už vůbec ne sobě. Tohle jsem si třeba já uvědomila až příliš pozdě. Ať se dál daří :-)

    MM: To, že je Martině blbě, je blbý, ale to přejde - ono pak přijdou jiný a další bolístky a trápení a upřímně, tomuhle se bude zpětně usmívat. Nespravedlivého na tom ale není vůbec nic - otěhotněla, nosí zdravé dítě, její tělo je v pořádku - nespravedlivé by bylo, kdyby roky koukala nešťastně do kočárků, protože by k nim miminko ne a ne přijít, přestože vyfetovaná lůza rodí děti, které pak zahazuje do popelnic... to by bylo nespravedlivé.

    ReplyDelete
  4. MireQ: Jj, musi byt! :)

    MM: Diky, ja doufam, ze ta faze, kdy budu mit zase na neco chut (i kdyz treba podivnosti), brzo prijde :) V ramci moznosti si to uzivam :D

    Jitka: :)) Jsem zvedava, kdy to prejde me... S tim sportem: ja hlavne citim, ze se potrebuju hybat, v noci me budi boleni zad... proste proto, ze se nehybu. A pokazdy kdyz se mi povede jit ven nebo se aspon doma protahnout se citim tak skvele! :) Jen na najit silu pokazde.

    ReplyDelete
  5. No velika gratulace, ja ctu ted blogy celkem sporadicky! Nejakym pseudotreninkovym planem se VUBEC neuzirej: vsechny sme chtely byt v kondici, zdrave a vyhopsane a u vsech byla realita jina. Jediny, co v tehotentvi plati, je to, ze nic neplati. Proste prezivej, uzivej a fakt ver, ze se to zlepsi. Ses borec, drzim palce!

    ReplyDelete
    Replies
    1. :) Diky. No ono to ani moc neslo...

      Delete
  6. Nevím, jestli to víš, ale to nejlepší tě teprve čeká ;-)... střádej síly na porod, kam se hrabe maraton B-)...

    ReplyDelete
    Replies
    1. Treba to pujde samo ;) :D

      Delete
    2. Ani nevíš, jak bych ti to přála, aby sis toho sotva všimla. No, uvidíš... :-)

      Delete