Dva a pul mesice

by Martina February 04, 2018 0 comments

S behem jsem znova zatim nezacala - nejak me porad boli kolena a kycle i pri chuzi a spani. Hormon relaxin, ktery rozvolnuje klouby (coz je s moji hypermobilitou docela problem), pry mizi az 6 mesicu od porodu. Loni jsem se tesila, ze na sve kvetnove narozeniny snad konecne prestanu blejt (nesplnilo se), tak letos se muzu tesit, ze bych se mohla prestat rozvolnovat :)

Vysledkem pusobeni tohodle roztomileho hormonu v kobinaci s neustalym nosenim jeste roztomilejsiho pytle (5.5 kg aktualne) na rameni a hrbenim se pri kojeni se stala zablokovana zada. Kdyz to vcera v noci doslo do faze, ze jsem nebyla schopna se zvednou z postele bez pomoci a hlasiteho nadavani a narikani, nezbylo nez navstivit doktora. Takze nahrivam, zeru Paralen v maximalnim mnozstvi a misto prochazky s kocarem se Zoe chodime spolecne spat. Joga je ted taky mimo realitu...

Poznamka pro kojici (bezkyne):
Bacha na polohu pri kojeni. Uz mam objednany treti kojici polstar a porad ne a ne najit tu spravnou pozici. Vsechny jsou moc male, moc blbe tvarovane, moc tenke... To, ze co par minut Zoe zvedam a odrihavam (a casto se u toho vzpina, rve a bleje), tomu vubec nepomaha, je to pekne narocna fyzicka drina. Vsichni porad rani "dite k prsu, ne prso k diteti". To jsou ale rady uplne na h****, kdyz se dite vzteka a rve, kde ze je ta svacina - jsem rada, kdyz se mi povede ji nastelovat po tom, co se prisaje a uklidni se. Drzet ji pul hodiny jen rukou nedokazu a kdyz se snazim si najek nastelovat posltar(e), vetsinou mi je razantne rozhazi, nez ji na ne stihnu polozit :) A kdyz ne hned, tak rozhodne pri prvni rihaci prestavce. Myslim, ze je to hlavni pricina, proc ted beru ten Paralen, tak pozor na to.

Pro uplnost pridavam zaznam sveho snazeni, kdyz jsem jeste byla pohybliva. Vlastne jsem s tim byla spokojena - jeste je porad relativne brzo, neni kam spechat. Chuze a joga mi prisly vhodne a pocitove super. Tak snad se k tomu brzo vratim.

Jen je skoda, ze nemam moc s kym chodit ven. Jsem sice v gangu osmi mamin z predporodniho kurzu, ale nejak tam asi nezapadam. Jednou tydne chodi na prochazku do parku. Bohuzel je to 30 minut autem (bydlim uplne nejdal) a jejich predstava "prochazky" je trochu jina - hodinka nebo dve sezeni v kavarne a pak 20 minut prochazka snecim tempem po asfaltu (a kdyz prselo, tak to vzdaly uplne). Snad se to jeste nejak vyvrbi a treba se ukaze, ze nektera z nich by taky radsi vynechala kavarnu a stravila misto toho hodinu nebo dve opravdovou prochazkou.
(Johari: Ja vim, ja vim...)