31.12. výklus, ranní puls, obvykle depresivní silvestr

by Martina December 31, 2009 12 comments

Nějakou dobu jsem nic nepsala, ale rozhodně ne proto, že by nebylo co psát :) I když pravda je, že něco možná není vhodné publikovat :D Na závěr dnešního záznamu napíšu víc. Dneska jsem si dala regenerační běžík, jak nejpomaleji jsem mohla, abych držela tepovku pod 65%. Pořád je to dost těžké, musela jsem běžet fakt naprosto děsivě pomalu (asi pomaleji, než bych šla), ale alespoň jsem se dokázala udržet na hranici 65%. Kyčel docela dobrá, při běhu nebyl problém. Tak snad se to docela spravilo :)
Chtěla jsem si začít měřit puls po ránu - abych věděla, kdy zvolnit a taky abych mohla pozorovat svůj kondiční pokrok. K Vánocům jsem dostala budíka, takže mám konečně časomíru u postele (na hodinky jsem ráno dycky blbě viděla a ještě na nich nejsou vteřiny). Drobný háček má ten budík v tom, že na něm taky nejsou vteřiny. Říkala jsem si, že to nevadí, alespoň bude měření přesné - budu prostě počítat od začátku minuty do konce. Ráno jsem to zkoušela minimálně 6x, ale ani jednou se mi to nepovedlo. Nahmatat si tep na zápěstí je po ránu zcela nemožné, na krku jsem našla (už jem se skoro začínala bát, jestli vůbec žiju:), ale cítila jsem ho vždycky tak 20-30s a pak zmizel. Musela jsem přehmátnout a najít ho znova, ale to už bylo počítání v háji. Tak nevím. Asi to budu muset vzdát. Což teda není žádná katastrofa, ale trochu mě to zklamalo, protože kolik mám ráno tep, by mě docela zajímalo.

trénink	40 minut pomaliličku, 4.4km (tak pomalu běžet nedokážete, co?)
otužování	Tak žádná sláva, teď jsem měla trochu přestávku, takže dnes jsem si nedala tu nejstudenější vodu, jakou jsem kdy měla, ale studený to bylo :)
strava	jablko, kefír, vlašské ořechy, skořice celozrnný chleba, sýr brambory, salát, 2 druhy sýra vejce, sušené švestky hovězí, dušená zelenina activia bílá, marmeláda po celý den uzobávání cukroví, už aby bylo pryč → 8509kJ

Po měsících tiché domácího studia a psaní diplomky jsem si vyrazila na večírek a výborně jsem si ho užila. Až teď zpětně mi došlo, že jsem už strašně dlouho nebyla mezi lidmi. Jasně, vídám své dva spolubydlící, přítele, cca 3x týdně chodím nakupovat do naší sámošky a jednou za pár týdnů vidím rodiče nebo ségru. Ale to je pořád zatraceně omezený vesmír. A pořádně jsem si to uvědomila až teď. Všechny moje starosti a názory vidím přemrštěně veliké, o nic nejde. Stejně tak sebe vidím zbytečně nešikovnou, ošklivou a kdo ví co ještě. Uvědomila jsem si, že všechno je relativní a nemít se ráda je házením klacků pod nohy sama sobě. Došlo mi, že bych se měla naučit si odpouštět.

A teď zpět k dnešku. Obvykle nemám Silvestry úplně ráda, málokterý se vydařil. Většinou na mě okolo půlnoci padl nějaký splín. Dnešek byl úplně v klidu, poněkud netradičně jsme zůstali s přítelem sami doma - je nechrchlaný a já jsem ještě nenabrala dostatek sil po té dámské jízdě (a to jsem nic nepila). Obvykle mi to vadilo, když jsem musela na Silvestra zůstat trčet doma, protože zrovna nic nevyšlo. Letos ale ne, bylo mi příjemně, nemuset být někde ve společnosti, jen tak si odpočívat doma. Jedinou vadou na dnešním večeru je špatná zpráva, která se mi donesla a která mě zasáhla, ale věřím, že se všechno v dobré obrátí. Moc bych si to přála. Dnešek se tím ale zase stal trochu depresivní.

Tak přeji všem jen to nejlepší do nového roku, ať se vám krásně nejen běhá, ale i krásně žije. A nejdůležitější je zdraví (speciální porci zdraví posílám těm, kteří ji nejvíc potřebují). Takže hodně zdravíčka a zbytek přijde sám :) A mějte se rádi.