Tenhle příspěvek píšu už strašně dlouho. Pokaždé ho napíšu a pak zase smažu. Cítím nějakou zodpovědnost vás informovat o tom, že jsem ne knedlík nejela, proč jsem nejela a že ve výsledku nastaly takové změny, že jsem jet mohla (neplavalo se), že to je jen střípek ze spousty věcí, které se kolem mě vyvíjejí poněkud nepředvídatelně... ale zároveň nevidím důvod, proč na vás chlístat informace o mé podivné náladě, která je způsobena čímsi, co by se dalo nazvat vytrvalou smůlou a shodou mnoha okolností :) Nebudu to tu rozpitvávat, v podstatě se kolem dějí horší věci (stačí se podívat do zatopených oblastí), takže se snažím si vážit toho, jak se mám :)
Až se věci nějak uklidní, zase se ozvu. Zatím totiž není co psát k tématu - běhu nebo jinému tréninku,
vytrvalá smůla je na houby. Vždycky to ale přejde a obrátí se v dobré. Tož tomu nepropadej, jeden plačtivý blog už na netu je :-).
ReplyDeleteDrž se.
MartinH
Díky za povzbuzení, zatím se držím :)
ReplyDeleteSmůla málokdy chodí sama a většinou se na člověka lepí v trsech. Ale zase je vyzkoušené, že dřív nebo později se musí nalepit někam jinam, tak držím pěsti, ať tě co nejrychleji opustí. Kupodivu jsou prázdniny, ač by člověk čekal v mnoha směrech uklidnění, pro spoustu lidí plné zvratů. Tak jen hlavu vzhůru, vydrž a ať je brzy líp!
ReplyDeleteVždyť rozhodnutí nezávodit nebyla smůla. Víš, jak to tady v sobotu vypadalo?! Z oblohy se lily proudy vody. Jak kdyby si si stoupla pod sprchu. Labe bylo rozvodněné, silnice plné bahna. Rozhodně si myslím, že teď se ukázalo štěstí, že si nevážila zbytečnou cestu a nemučila se v tom šíleném počasí. Peggy
ReplyDeleteBer to tak, že by sis stejně nevyzkoušela pravý triathlon, protože se neplavalo - resp. protože se plavalo pořád :-D.
ReplyDeletenikie: dekuju :)
ReplyDeletePeggy: Prave, mohl to byt naprosto unikatni a nezapomenutelny zazitek...
Anon: Mno jo, ale stejne je to skoda.
Ale co, za rok bude taky leto... ja si asi na vsechny velke zazitky musim dlouho pockat :)