2.4. - 7.4.2011

by April 14, 2011 10 comments

2.4.2011
Ségra, tvořivé a chytré děvče, to odpoledne vymyslela. Řeč je o raním vstávání na plavání. Pokud bych nechtěla nocovat v ložnici, kde jinde bych mohla? V naší druhé a poslední místnosti ne, tam hučí počítače. Takže zbývá poslední možnost: na zahradě!
Postavím si na zahradě stan. Takže to vidím tak, že budu chodit na Újezd od šesti do sedmi ráno. Hurááá :) A protože máme východ z bytu blízko ložnice a nechodíme přes zahradu, navrhla jsem Davidovi, že když by spal ve stanu on, měl by spánek ještě nerušenější. Takový návrh se ale nesetkal s pozitivním ohlasem :) Pche. On přijde o ranní ptačí koncert a úžasně svěží vzduch...
Záhy jsem ale zjistila, že náš krásný velký stan nebude, má ho půjčená ségry kamarádka ta je teď pryč. Takže si budu muset postavit takový pidi stan, maximálně pro jednoho, ale tak alespoň v něm bude teplíčko.
Jinak jsem celý den jsem strávila ve Vibramech dobrovolničením na půlmaratonu a musím říct, že pro nohy to bylo naprosto super. Dneska jsem se kvůli té akci protahovala nohy jen 2x, víc jsem nestihla. Večer, když jsem čekala, jak budou zkrácené a unavené, po celodenním chození a postávání, byly naopak výborně uvolněné. Neuvěřitelné.

3.4.2011
Byla v Gigasportu, okouknout plavky, ale hlavně koupit tréninkové ploutvičky. Neměli samozřejmě ani jedno, co jsem taky čekala, od sportovního obchodu... Zítřejší plavání nestihnu. Ani jedno ze tří. Protože ráno mám zubaře a večer Michala a buď bych musela vstávat ve čtvrt na pět, abych se stihla najíst a vyčistit si zuby a jít plavat a pádit k zubaři, nebo bych musela odejít z večerní hodiny někde za půlkou, což se mi taky nechce.

4.4.2011
Stan stojí, venku prší, což celkem nevadí, horší je teplota. V noci a k ránu mají být jen tři stupně. To je docela mazec na to, že nemám zimní spacák. Počítala jsem s teplotou spíš kolem deseti. Takže tuhle noc asi zůstanu spát jednoduše doma. Moc se těším na zítřek :) I když dneska mě ze záhadných příčin tak nějak bolí celý člověk. Začalo to ranním vrtáním zubu – nemám ráda vrtání zubů :/
Večer zase k Michalovi. Byla jsem po cestě nějak mimo, protože jsem odbočila na jiný okruh, než jsem chtěla a jela jsem si to opačným směrem :) Naštěstí mi to brzo došlo, ale otočte se na okruhu... takže jsem musela jet ještě pár kilometrů navíc a pak zase celé zpět. Cvičení dneska celkem dobré, žádný úvodní mordování, vcelku příjemná masáž (teda ona to prý není masáž, ale i tak to bylo příjemné). Dostala jsem nové cvičení na BOSU, opět celkem výživné, tak alespoň se nebudu nudit :) Na konci hodiny, klasicky, klepala jsem se jako ratlík, i když jsem jen normálně obyčejně stála oběma nohama na zemi a zapisovala si do diáře další termín. Úplně vyšťavená.

5.4.2011
4:40 - Zvoní budík, honem ho vypnu a nenápadně se plížím z postele. David zamumlá něco jako "Ať to jde," a spí dál. Udělám si svůj půllitr čaje, nacpu do sebe úžasný obrovský makový bio koláč, na záchod, oblíct, vyčistit zuby, sbalit si sojové mlíčko. Zjišťuji, že ten horký čaj nestíhám vypít, přelévám ho do lahve, beru s sebou a frčím na autobus, v 5:10 jsem už na cestě, pěkně podle plánu.
Je šest hodin ráno, nevěřícně zírám na bazénové hodiny. To obvykle ještě spím jako dřevo. Mám předvést, co umím. Ehm, mno dobře. S vypětím všech sil odplavu kraulem bazén. Na konci jsem udýchaná, mám vodu v nose, v krku, v puse... ale instruktor je daleko a tyhle detaily asi nevidí a tak naznačuje, že docela dobré. Zpátky lehám na znak a jen kopu nohama. Utopit se v první minutě první lekce by bylo trapné. Prý to není špatné. Snažím se oponovat, že se moc dobře necítím, že mi voda teče do nosu a blbě se mi u toho dýchá...
Ploutvičky ještě nemám, takže celou dnešní lekci absolvuju bez jejich pomoci. Najednou je to nějaké pomalé :) V zásadě jsem tři čtvtě hodiny plavala s destičkou, zbytek bez, cvičila ruce, nohy, oboje... a jednou za čas jsem dostala nové instrukce. Trenér mě nešetřil, ale mám pocit, že jsem se toho naučila neuvěřitelně moc. Na konci hodiny už bylo plavání mnohem méně náročné, než na začátku (i když pořád hodně náročné:). Už jsem si alespoň dokázala představit, že se tím dá uplavat i víc, než jeden bazén.
Konec, jde se domů. Žůžo lekce. Miluju kraula. A začínám věřit, že se snad časem skamarádí i on se mnou a budeme si rozumět, i když to asi potrvá ještě pěkně dlouho.
Ráno jsem byla nějaká zmatená, zapomněla jsem si v bazénu šampon, naopak jsem si před plaváním nesundala Phiten...
Odpoledne jsem si koupila ploutvičky, které potřebuju na lekce, a taky piškot, abych pak mohla trénovat i sama.

6.4.2011
Zjistila jsem, že věci na plavání je lepší si sepsat, abych nemusela každý večer znovu přemýšlet, co mi ještě chybí:
  • plavky, ručník, pantofle, ploutve, kapesník, hřeben, mýdlo, šampon, Ventolin, 2 igelitky, případně svačina, doklady, mastička na ruce, brýle, gumička, čepička (tu zatím nemám)
Stan jsem postavila už předevčírem a dnes to vypadá, že bude poměrně teplá noc a tak v něm dneska konečně zakempím. Docela se těším, jako malá jsem hodně jezdila pod stan, spaní venku má něco do sebe.
Matrace na spaní trochu ušlá, ale v pohodě, přifoukla jsem. Jak jsem jí zvedla, zjistila jsem, že tam škvírkou ve vchodu napochodovalo stádo mravenců. Opatrně jsem je vymetla, když jsem si všimla, že další desítky jsou v každém roku stanu. Možná jsem ho postavila blízko nějakého mraveniště, kdo ví. Chvíli jsem zoufale dumala, co s tím, pak jsem se rozhodla, že ho přestavím o pár metrů vedle. Prohlédla jsem terén, jestli tam není další mraveniště a zjistila jsem, že uprostřed naší 6x6m zahrádky leží, jak široká, tak dlouhá, mrtvá myš. To je tedy vrchol. Chladno zvládnu díky spacáku a oblečení, od mravenců se odstěhuju, ale mrtvá myš, to už je silné kafe.
Hm, odstěhuju se od mravenců, to se řekne. Nenašla jsem na zahradě kus velký jako můj pidi stan, ne kterém by nebylo mraveniště. Sakra, s tou zahradou je potřeba něco udělat. Takže stan balím, David to se mnou bude muset vydržet doma. V mraveništi nocovat nebudu. Škoda, už jsem se fakt těšila. Ale tak aspoň nemusím řešit případnou noční zimu.

10 comments:

  1. Spát ve stanu kvůli plavání? To si mě tedy pobavila :-) Stanovaní miluji, ale v kombinaci s táborákem, buřty a lahví vína. Peggy

    ReplyDelete
  2. Představil jsem si, jak se moje manželka ohleduplně stěhuje do stanu, protože děti v noci hlučí. Jestli je tvoje odhodlání plavat stejně velké jako tvoje obětavost a ohleduplnost, tak se o tvoje plavecké výkony vůbec nebojím :)) Sportu zdar!

    ReplyDelete
  3. mě kdyby manžel nechal se ohleduplně vystěhovat do stanu, tak ho vyměním :o)

    ReplyDelete
  4. Ty bláho a já si myslela že jsem magor. Sedim tu a čumim s otevřenou pusou. Ty vado. A napadají mě ještě další "Ty ...", ale nechám si je pro sebe. Tohle až budu vyprávět Itayovi, který žije v Izraeli s přesvědčením, že jsou u nás "tvrdé holky" jenom proto, že běhají i v -10°C, už nebude chtít ty jejich :o))))

    ReplyDelete
  5. Tyo jít spát do stanu, mazec;-)To mě nenapadlo,a to jssme byly s přítelkyní půlroku ve stejné situaci jako ty, taky jsem vstával po 5 do bazénu;-)..ale místo stavění stanu jsme se nakonec přestěhovali do 3+1 :-)
    K seznámku doporučuju připsat hydratační mléko (nebo něco takového) na obličej a tělo, při chození plavat 3x a víckrát týdně, pokožka začně pěkně štípat:)
    Vašek

    ReplyDelete
  6. Ale já v tom stanu nakonec nespím... :)
    Vašek: kůži zatím moc neřeším, mám akorát tu mast na ruce a rty a po příchodu domů namažu obličej, zatím problémy nemám (na alergického ekzematika docela dobrý), ale vlasy začínají vypadat trochu divně :) Takže na list připisuju výživnou masku na vlasy :)

    ReplyDelete
  7. Takhle ztrestene se mi to libi:-))

    Jinak s mravenci nespi, ctu zrovna Werberovy Mravence a ty potvory jsou nejspis dosti chytre, bojovne a teritorialni;-)

    ReplyDelete
  8. ... dospělý ženský bez dětí si buď pořídí psa nebo začnou dělat takové pí*noviny...

    ReplyDelete