Jak jsem začala nasávat aneb camelbak

by Martina August 25, 2011 4 comments

Včera uřícená z pomalého kola ve třiceti stupních a koukaje na dnešní tréninkový plán a předpověď počasí jsem se definitivně rozhodla. Potřebuju si s sebou na běh nosit vodu. Víc vody. Do teď jsem si nosila lahvičku v ruce, v kapse cyklodresu a nebo na pásu kolem pasu, ale nebylo to pohodlné a moc vody se tam nevešlo. Potřebuju tedy camelbak :)
Na soustředění jsem nosila na každý výběh první pomoc v batůžku, který mi půjčila Leona a mně výborně seděl. Objednala jsem si ho tedy v eshopu na Smíchově. Zatím jen batůžek bez nádržky na vodu, nebudu zbytečně vyšilovat s hadičkou, bude mi stačit nosit si v něm větší lahev s vodou. Po cestě pro něj jsem se stavila ještě v Axonu, jestli nemají třeba něco lepšího, pamatovala jsem si, že v zimě měli zajímavou nabídku. Bohužel, žádný malý batůžek teď neměli, ale měli super nádržku na vodu za pár kaček :) Takže jsem pořídila lahev s hadičkou a pak objednaný batůžek, super. Jediný problém, že ve snaze zabezpečit si pohodlný běh další den ráno, jsem si tak usilovně pochodovala po městě (musela jsem obejít ještě další místa z různých důvodů, celkově jsem jezdila po Praze a nakupovala a vyřizovala a meetingovala několik hodin), až jsem si udělala puchýře na nohách.

Dneska ráno v 7h bylo 20 stupňů a vlhkost 92%. Dobře jsem udělala, bez vody to nepůjde. Sbalila jsem vodu, náplast na puchýře (nakonec nebyla potřeba, dokonalé behej.com ponožky stačily), kapesník, telefon, mé dva spreje (jeden na divoká prasata a druhý pro případ záchvatu z alergie) a vyrazila jsem. Chvíli jsem bojovala s hadičkou. Kam s ní? Nakonec jsem si zastrčila za popruh od batohu. Trochu prasečinka, protože se koupala na propoceném tričku, ale nic lepšího mě nenapadlo. Mno a bájo! Běželo se super, když jsem se chtěla napít, jen jsem přešla do chůze, nasála a bylo to :) Co byl trochu nezvyk, ten žbluňkající zvuk na zádech - psychicky to působilo močopudně :D Ale pak jsem si zvykla a hlavně jsem se snažila tolik nemávat těžištěm nahoru a dolu a po nějaké době už jsem o batůžku ani nevěděla.

Na závěr trochu mimo mísu: Před pár dny jsem viděla kousek nějakého záznamu z univerziády v Číně a tohle jsem si musela uložit:

Není jméno, jako jméno :)