Včera ráno jsem se vzbudila, nasnídala a normálně se oblékla do práce - po víc než osmi hodinách pohybu od pondělí jsem byla už docela utahaná, takže nebyla v plánu žádná další cyklistika.
Pak jsem si ale uvědomila, že teď budu tři dny jen polehávat po návštěvách a cpát se, žádné kolo, žádný chůzoběh ani plavání.
Zase jsem se svlíkla a honem převlékla do cyklistického. To ještě dám. Už mi to teda moc nejelo a odpoledně mělo pršet (a taky pršelo). Ale stálo to za to!
Večer jsme jeli zase k Michalovi. A byla to teda síla. Že mám po tom kole trochu přetížené svaly na zadku a hamstringy mi bylo jasné - těšila jsem se zase na nějakou prima relaxaci, to Michal umí báječně.
Začalo to příjemně, položil mi na záda a nohy polštáře s horkou špaldou a já si to začala užívat. Ale než bych řekla švec, začal mi zase mačkat na nohách a na zadku ty jeho slavné uvolňovací body (absolutně bez urážky:) tou jeho šílenou dřevěnou tyčkou.
Nakonec jsem si teda jen snažila pořád jen opakovat Barborky mantru, že bolest je nezbytná, ale utrpení volitelné. A většinu času se mi to bohužel nějak nedařilo aplikovat :)
Trpěla jsem na lehátku, hekala, občas i trochu křičela a David se tlemil na gauči - to ještě netušil, že ho za chvíli čeká totéž v bledě modrém na zádech :) a Michal jen konstatoval, že to je to moje kolo... Aspoň jsme se shodli, že je stejně lepší si užít kolo a přetížit zadek, než jen sedět vystresovaná v práci a přetížit si záda .)
Pak jsem si ale uvědomila, že teď budu tři dny jen polehávat po návštěvách a cpát se, žádné kolo, žádný chůzoběh ani plavání.
Zase jsem se svlíkla a honem převlékla do cyklistického. To ještě dám. Už mi to teda moc nejelo a odpoledně mělo pršet (a taky pršelo). Ale stálo to za to!
Jeď za světlem :)
Večer jsme jeli zase k Michalovi. A byla to teda síla. Že mám po tom kole trochu přetížené svaly na zadku a hamstringy mi bylo jasné - těšila jsem se zase na nějakou prima relaxaci, to Michal umí báječně.
Začalo to příjemně, položil mi na záda a nohy polštáře s horkou špaldou a já si to začala užívat. Ale než bych řekla švec, začal mi zase mačkat na nohách a na zadku ty jeho slavné uvolňovací body (absolutně bez urážky:) tou jeho šílenou dřevěnou tyčkou.
Nakonec jsem si teda jen snažila pořád jen opakovat Barborky mantru, že bolest je nezbytná, ale utrpení volitelné. A většinu času se mi to bohužel nějak nedařilo aplikovat :)
Trpěla jsem na lehátku, hekala, občas i trochu křičela a David se tlemil na gauči - to ještě netušil, že ho za chvíli čeká totéž v bledě modrém na zádech :) a Michal jen konstatoval, že to je to moje kolo... Aspoň jsme se shodli, že je stejně lepší si užít kolo a přetížit zadek, než jen sedět vystresovaná v práci a přetížit si záda .)
 |
| Pár dní po proceduře... (trochu brutální, ale fakt to úžasně funguje:) |
I woke up, had a breakfast and dressed casually yesterday morning - I was quite tired after the more than eight hours of training since Monday so nor more cycling today. Then I realized that there are going to be three days without any running/cycling/swimming and full of eating. I undressed and pack my jeans ant T-shirt to the back, dress the cycling clothes and ride to the office again. I was tired and expecting the rain afternoon but it worthed it.
We visited Michal (the physiotherapist) at the evening. And this was really strong experience. I felt for more than a week that I'd got overloaded buttocks muscles and hamstrings and I was looking forward to get some relaxation for it. His treatment can be very enjoyable. And it started well - he put some warm pillows on my legs and back and I started to enjoy the procedure. However before you could say Jack Robinson, he started to press some points on my legs with the wooden stick... Finally I was trying to apply Barborka's matra: Pain is inevitable, suffering is optional! (And it was not easy at all, it was not possible for the most of the time in fact:) I was suffering on the cot, breathing loudly, screaming a bit sometimes, David was sitting on the couch and laughing (not knowing yet that he was going to get almost the same "massage" yet for his back) and Michal was explaining that this is caused by all the cycling... at least we agreed that it's better to enjoy the cycling and overload my buttocks then just sit stressed at the bus and overload my back ;)
Follow the light :)
We visited Michal (the physiotherapist) at the evening. And this was really strong experience. I felt for more than a week that I'd got overloaded buttocks muscles and hamstrings and I was looking forward to get some relaxation for it. His treatment can be very enjoyable. And it started well - he put some warm pillows on my legs and back and I started to enjoy the procedure. However before you could say Jack Robinson, he started to press some points on my legs with the wooden stick... Finally I was trying to apply Barborka's matra: Pain is inevitable, suffering is optional! (And it was not easy at all, it was not possible for the most of the time in fact:) I was suffering on the cot, breathing loudly, screaming a bit sometimes, David was sitting on the couch and laughing (not knowing yet that he was going to get almost the same "massage" yet for his back) and Michal was explaining that this is caused by all the cycling... at least we agreed that it's better to enjoy the cycling and overload my buttocks then just sit stressed at the bus and overload my back ;)
|
| Few days after... (a little bit brutal, however works perfectly) |
Jejej, to vypadá na modřiny (sado-maso), takhle si nechat ubližovat od fyzioterapeuta. Jsi blázínek Ty nebo Tvůj přítel (anebo fyzioterapeut). Harry
ReplyDeleteDělám si z našeho milého fyzioterapeuta, že je to spíš sadomaso salón, ale fakt to funguje :-) Peggy
ReplyDeleteHarry: Jak pise Peggy - ale funguje to :) A nic funkcnijsho jsem zatim bohuzel neobjevila.
ReplyDeletePeggy: :)) Mno musim se priznat, ze uz me napadlo, jestli on to neni jen sadisticky podvodnik .)) Ale at je nebo neni, funuje to, tak co... :)