Expoloze, elektrošoky a kalibrace :)

by August 20, 2012 8 comments

Elektrošoky na kole

Víkend byl doslova nabitý: Jela jsem na kole na chatu a na dvou místech po cestě jsem z ničeho nic začala dostávat takové elektrošoky při přiblížení nohy k sedlovce, že jsem vyletěla z kola jako čamrda a zkoumala, kde je ta zlá vosa. Úplně stejně se chovala další cyklistka, kterou jsou v tu chvíli míjela. Když se mi totéž stalo na jednom z těch míst znova i po cestě domů, začala jsem tušit, že nejde o náhodu. A taky že ne! Přesně v místech, kde se mi to stalo, vedou poměrně nízko nad cestou dráty vyskeho napětí. :-o Stalo se to už někomu? :))

 Dráty přes cestu...

Šumivé nápoje na kole aneb spolehlivý osvěžovač nohou

Po nalití jemně perlivé minerálky do cyklolahve trvalo přesně 930m jízdy, než došlo k explozi - víčko láhve včetně pojistné gumičky za mohutného zvukového efektu odlétlo daleko na chodník a značná část vody mi bohaté osvěžila nohy :)

Kalibrace

Začínám si myslet, že jednou za čas, řekněme třeba za pár měsíců, je potřeba provést kalibraci těla. Tělo si je obvykle vědomo toho, co je lehké a co těžké, kdy je pohoda a kdy stres… ale jak si tak v běžném životě a tréninku na to dno rozhodně nesáhne, začíná se pomalu měřítko posouvat a člověk leniví, protože běžné věci jsou moc náročné a je ve stesu, protože i blbosti mu přijdou ohromné důležité. A v neposlední řadě má pořád na něco chutě, protože má pocit, že nemá dost energie a že všechno spraví cukr. Blbosti. Za vším jsou jen posunutá měřidla. Po absolvování Doksymana minulý týden mám pocit, že moje měřítka obtížnosti a taky nutričních potřeb se značně zkalibrovaly. A to jsem na dno koukala ještě značně shora. Od té chvíle, co jsem protla cílovou rovinu, jako bych se znovu narodila. Zvláštní. Příjemný. Stejně tak jsem například cítila kalibraci měřidel stresu po dvou týdnech dovolené.
Z toho mi plyne, že kalibrace je pravděpodobně možná přiblížením se k libovolnému konci stupnice. I když zpravidla jeden konec bývá příjemnější a účinnější. Takže nezapomínejte kalibrovat :)

8 comments:

  1. Mě pořád a v jednom místě - za Mstěticemi cestou z kopce. Nejdřív jsem si taky myslela, že mě něco štíplo. Až po několikátém výboji jsem zjistila, že je to z těch drátů. Na jedné diskuzi jsem i vyčetla, že je to celkem běžné. Ale že je i spousta těch, co vůbec neví, o čem je řeč :o)

    ReplyDelete
  2. Ty jo :) Mno ja o tom do tehle doby neslysela... a hlavne jsem tam jela uz hodnekrat... zajimavy :)

    ReplyDelete
  3. No to se může stát jen tobě. :-)) Elektrošoky a polité nohy. :-)))) Já měl kdysi v cyklolahvi čistou kolu a tu lahev jsem měl v batohu. Pak jsem měl v batohu kolu bez lahve. :)

    Ještě by to chtělo vychytat složení nápoje, aby to ty nohy rovnou i depilovalo. :D

    A když jsem četl o kalibraci, napadlo me, že to bude o tom, jak to nepřehánět a dopřát tělu odpočinek. Ale to jsem asi projektoval sebe. :)

    Piš častěji! :-)

    ReplyDelete
  4. Mineralka mi teda na nohy jeste nevycakla, ale horkej caj uz jo. Misto osvezeni pohotovost.... Draty v jednom miste pri behani zretelne slysim, ale zatim nestipaji.

    ReplyDelete
  5. Advid: Jeste, ze kolu moc nemusim :)

    April: Uf, tak snad to dopadlo bez nasledku. Ty draty ani nehucely nejak, proste jen jsem dostavala desny rany :))

    ReplyDelete
  6. no jo, ono to bude souviset. Citlivé, vyladěné organismy reagující na dráty vysokého napětí prostě občas potřebují protáhnout nějakým "mustrem", aby se srovnaly:-).

    ReplyDelete
  7. JJ to znám, mě občas pod dráty brní prsty. Nicméně kdo se pod dráty skoro vždycky zblázní, je můj Garmin na měření tepu. Téměř pravidelně, záleží na počasí, tam tepovka vyletí k nebeským výškám. Mám tak HRmax 265, ale říká to jen Garmin, já jsem pořád na svých HRavr 150 :-) okrout

    ReplyDelete
  8. JM: :))) Radsi nebudu komentovat...

    okrout: Brni prsty, to je taky zajimavy :) Ja bych ty draty zakazala...

    ReplyDelete