Mažera! A nebo rovnou velmura! :)

by March 23, 2013 5 comments
Mažeru už znají i kluci u nás v práci. Zrovna v pátek padl návrh jít na oběd do nějaké luxusnější restaurace. Všichni byli v košilích - jednou za deset let... přijela totiž delegace z Německa. To je vlastně docela zajímavé pozorování. Jak jsou oblečení neformálně, nevadí jim lecjaké jídlo, ale jak mají košile, hned mají chuť zkusit něco luxusnějšího. To vůbec nemyslím špatně, naopak! Jó, kdybychom se tu lépe oblékali, možná bychom i lépe jedli, víc si otvírali dveře, usmívali se na sebe a všelijak si pomáhali a zpříjemňovali si život. Ale to jsem odbočila, zpátky k věci. Na otázku "Proč?" už kolega druhému zkušeně odpověděl: "Jak to říká ten Martiny kamarád? Protože je potřeba si udělat MAŽERU." A tak jsme vyrazili na mufloní masíčko :)
Ale to jsem zase odbočila. Ale ne, já odbočím ještě jednou: To říká zase jiný kolega: "Nikdo jiný než ty tě nepochválí, jen se pochval!" a nebo obdobně "Měj se ráda, nikdo jiný to za tebe neudělá..." Ano, dalo by se to vidět jako depresivní řeči. Na druhou stranu, něco na tom je. Jarní počasí stávkuje, drahá polovička si taky nevšimne každý den, jak nám to sluší, stejně jako naše ohromující výsledky šéf nepochválí až tak často, jak by nám to vyhovovalo... Nezbývá, než si toho všímat sama a taky se sama pochválit a odměnit!
Jaro se blíží. Ne, jaro už vlastně oficiálně přišlo, jen si s námi trochu hraje na schovávanou. Na každém rohu čtu tipy na jarní očistu - hladovky, půsty, diety, trénink, bylinné kůry, ovocné kůry... tak já se pustím do mentální kůry. Nemám pocit, že bych se měla trýznit nějakou hladovkou nebo drsným tréninkem, po zimě jsem vyčerpaná až dost. Potřebuju dobít baterky, zbavit se kruhů pod očima, povzbudit se.
Nejslabší článek řetězu mé duševní a tělesné rovnováhy je nedostatek radosti a energie. Na podzim a na začátku zimy jsem načerpala ohromné množství energie a optimismu od mých anglických přátel. Ale to jako by se, i přes všechnu moji snahu, rozplynulo poměrně rychle po návratu. Vrátila jsem se zrovna do slušné krize okolo mě, která mě začala rychle pohlcovat.
Naštěstí, jednou za čas přijde nějaký impuls, který mě vždycky z podobné bryndy vytáhne. Ať už je to nějaká osoba, akce, kniha, film, zážitek, článek, cokoliv - uvědomím si, že jsem to hlavně já, kdo řídí svoji náladu. A že je okolo spousta úžasných věcí, které jsem úplně přehlédla. Že vidím věci zbytečně černě.
A tak jsem si naordinovala na každý den nějakou mažeru. Nemyslím, že by mě čekala nějaká velká hmatatelná změna. Mažeru si dělám každý den tak jako tak. Jen si ji často zapomenu užít! Takže moje letošní jarní kůra:

Každý den si UŽIJU svoji MAŽERU!

5 comments:

  1. No to je ono!!!! :)
    Podle meho lamiho pohledu je MAZERA naprosty zaklad stastneho zivota...:)
    Me by jinak uz davno okolnosti zlikvidovaly. Radost je treba delat, opravdu casto a pokud je depresivni nalada kolem, nebo nedej boze pada i na nas? Tak tim padem jeste casteji..:)
    Drzim palce! Jaro prijde...
    Ja kvuli "vitani" jara malem umrznul [3/4 elastaky a tricko s dlouhym s trickem s kratkym v morne a v ledovem vetru] jak jsem naznacoval zime.. uz tady nejsi:), my mame jaro!!!:)
    At se dari! 12:)

    ReplyDelete
  2. Ja teda letos jeste bez dlouhych nohavic ven nevyrazila. A hned tak ani navyrazim :)

    ReplyDelete
  3. Já mám pocit, že člověk by se měl radovat, nebo si dělat radost, jinak než prvoplánovaně. Prostě se radovat ze života tak nějak mimoděk. Pak to může i fungovat. Ale abych se každé ráno probudila a přemýšlela, čím si udělat radost, to nevím, to musí být náročné, vyčerpávající a možná i frustrující :o)
    Ale samozřejmě ti přeji, aby ti to dlouho vydrželo a byla jsi jen a jen v pohodě :o)

    ReplyDelete
    Replies
    1. To se právě začíná dostavovat samo postupně. Občas se tomu holt musí trochu pomoct...:-)

      Delete