Objevování Ameriky

by January 24, 2015 13 comments
Ve filmu se badatel snažil vybádat, jak vyrobit zlato, to se mu nepovedlo, ale za to omylem vynalezl slivovici. Já se snažila zbavit přebytečného tuku, což se mi sice nepovedlo (zatím!), ale vypadá to, že rozhodně dostávám formu! Není to sice žádné lámání osobních rekordů, ale došlo mi, že to vůbec není špatné!
Vzpomínám, jak jsme s holkama poctivě trénovaly, abychom dali pětku pod půl hodiny. Už to nějaký ten pátek je. Přišla achilovka, přestala jsem se držet plánů, achilovka se zlepšila, začala jsem se držet plánů... a je to tu :) Dneska jsem v plánu měla závod na 5km. Nikde blízko jsem nic nenašla a do Olomouce se mnou nikdo jet nechtěl. Tak jsme vyrazili s Johari, jako každý víkend, komorně. Ale stejně je to pro nás (aspoň pro mě a myslím, že i pro Katku) takový malý každotýdenní svátek - jít si společně zaběhat, očas i za světla, což je pro mě v týdnu nedosažitelný luxus. Pětku takhle na čas jsem neběžela ani nepamatuju. Rok? Spíš možná dva?
Vzaly jsme to parkem, přes lehké kopečky a trochu terénu. Na začátku jsem to moc nehrotila, nechtěla jsem přepálit. Pak jsem si ale říkala, že jestli nepřidám, budu litovat. A tak jsme zrychlovaly a zrychlovaly, zbrzdil mě vždycky akorát kopeček, ty pořád moc neumím.
Myslím, že pod stromy a v zatářkách Garmin trochu podměřoval, takže jsme ve výsledku asi uběhly o trochu víc. Pod půl hodiny jsme se sice nedostaly, ale jen těsně. Sice jsem teda funěla a byla zpocená dost, fakt dost, ale nenechala jsem tam duši a zároveň jsem se rozhodně neflákala. A ten mrazivý vzduch...
Zkrátka, sice to nevypadá moc světoborně, ale mám z toho velkou radost a skvělý pocit :) Na mě to vůbec není špatný :D
A teď k tomu objevování Ameriky. Já ji vlastně objevila hned dvakrát:
  1. Na trénování podle tréninkového plánu něco je :) Zdá se, že to funguje a navíc je to asi přesně ta motivace, která mě ráno vyšoupne z postele a vyžene na mráz :) Bez plánu bych prostě spala dál :D
  2. Moje pokusy o návrat ke kořenům a zkoumání, jak žít v rovnováze a v pohodě nejsou jenom moje. Začíná to být poměrně populární téma. Pro anglicky mluvící mohu doporučit následujicí link jako úvod. Ještě jsem to nedočetla, je tam pár odkazů na komerční produkty, ale i tak se mi to moc líbí. Je to velmi stručně shrnuto, co si myslím, že je důležité.

13 comments:

  1. Moc ti to preju!!!
    Zaslouzis si to! Drz se.. 12:)

    ReplyDelete
  2. Máš pravdu, s trenýrkovým plánem to jde nějak líp, když musíš tak musíš :-)

    ReplyDelete
  3. Honza: 😊 díky. Taky si myslím 😁
    Tučňák: přesně tak, nebýt plánu, je ze pecival... A taky kamarádů... Sám plán nestačí 😊

    ReplyDelete
  4. Jj a sledovat na garminu, jak všichni trénujou je taky velmi motivační :-)

    ReplyDelete
  5. :-) a nebo opačně, podle toho, jak to zrovna jde

    ReplyDelete
    Replies
    1. To bych zase tolik neresil:)... Ne kazdy ma pri kazdem vybehu hodinky na ruce:), nekteri to navic davaji 1x za mesic.. Proste, dulezite je, ze chces. Kdyz chces, tak musis:).. a to je na tom hezke.
      At uz se ten plan jmenuje jakkoliv. VSEMU ZDAR! Vydrz! 12:)

      Delete
    2. :) zadne strachy, ja se tim rozhodne nedeptam. jen to obcas proste jednoduse nechapu, jak to ti lidi delaj :) mimochodem Tebe jsem na Garminu jeste nenasla!

      Delete
  6. no ano, kde jsou ty časy, kdy jsme ve Frankfurtu běhaly pětku bezmála tak rychle jako keňanky :o)) Ty jsi byla snad devadesátá a já asi stotřicátá z několika tisíc běžkyň!!!!

    ReplyDelete
  7. Přesně to jsem myslela :-) třeba bychom to znovu zvládly stejně dobře ;-)

    ReplyDelete
  8. Třeba si to jen myslíš...

    ReplyDelete
  9. Příště tě trochu popoženu, abys to měla pod tu půlhodinu ;-).

    ReplyDelete
    Replies
    1. :) Jj, priste to bude pod pul hodinu, taky proto, ze trenuju! ;)

      Delete