Stravili jsme tyden na Sicilii s D a se segrou a s O. Prvni dva dny byly docela silene. Vstavali jsme ve 3h rano a 6 uz jsme leteli. Ackoliv letani zboznuju a dodrzovala jsem vsechny rady (hodne vody, jist...), celkem hned po vzletu se mi zacalo delat tak divne. Obcas se mi to stane doma, tak si jdu na 15 minut lehnout a jsem jako rybicka. Jenze v letadle si nelehnete (aspon ne v economy tride). Tak jsem cekala a doufala, ze to bude lepsi. A ono ne. Asi po pul hodine se mi zacalo zatmivat pred ocima, tak jsem zmackla cudlik na letusaka a vysvetlila, ze jsem uplne v pohode, akorat se mi tmi pred ocima a nutne si potrebuju lehnout, asi nizky tlak.
Rikal, ze neni kam, ze letadlo je plne, ale to uz jsem byla na nohach a hrnula se dopredu a tam si proste lehla pred zachod na podlahu. A hned mi bylo lip. Polezela jsem si svych 15 minut, pak jsem s nim jeste chvili povidala v tureckem sedu, dal mi (zadarmo! - takhle se to dela :D) vodu a Twix a byl moc fajn. A hlavne nepanikaril, to jsem fakt ocenila. Kdyz uz mi bylo zase hej, vratila jsem se zpatky na sedacku a zbytek letu byl v pohode :)
Nebyla jsem jediny "problemovy" pasazer - prede mnou sedela pani, ktera pri sebemensi turbulenci (to se ani nedalo nezvat turbulenci, proste to trosku zaklepalo, jako v aute pres retarder) zacala strasne roztomile kvicet, jako na horske draze :D Takze si k ni chodila sednout letuska a snazila se ji trochu rozptylit :)
Po pristani byl plan jasny - vyzvednou zarezervovane auto, jet na plaz a navecer se vratit pro M (ktery mel klice od bytu) a pak jeste pockat, az pristane segra a O v pul jedenacte. A pak jet do bytu a uzit si zaslouzeny spanek. To uplne nevyslo:
Auto jsme meli objednane s automatickou prevodovkou - staci, ze budeme ridit na druhe strane, jeste se starat o razeni, to uz by mohla byt prilis velka vyzva. V pujcovne se ale ukazalo, ze automat maji jen jeden a pani, ktera ho mela uz davno vratit, ho jeste nevratila. A ani nebrala telefon. Auto proste nebylo. Tak jsme si na 2 hodiny zasli na obed, ale ani potom auto nebylo a nikdo nevedel, kde je. Protoze jsme nechteli stravit zbytek dne na letisti, souhlasili jsme s tim, ze docasne dostaneme manual. Nemuzu si zase tak stezovat, misto zaplaceneho Renaultku jsme dostali Infinity s peknou vybavou. Ale ten manual... :D A vyhled z auta byl mizerny, vubec nebylo videt, kde konci a zacina, tocit se muselo v zatackach drive, bylo hodne siroke... mno nez jsem vyjela z parkoviste, lidi za mnou se mohli zblaznit.
Vsuvka: Kdyz jsme auto na konci dovolene vraceli, ukazalo se, ze muj vahavy ridicsky zacatek zdaleka nebyl vrchol moznosti - na kruhaci na letisti jsme potkali pravdepodobne zmateneho Brita, ktery vjen na kruhac v protismeru, primo proti nam. A pak musel chudak couvat a evidentne mel taky manual a byl zvykly na automat... jednoduchy manevr mu trval asi 10 minut, za ktere se za nami nahromadila kolona a mistni nevahali troubit a pokrikovat :)) Chudak pan. Nastesti to bral s Britskym klidem.
Vyrazili jsme na nejblizsi plaz. Byla moc pekna, nad hlavami na pristavala letadla, to bylo docela pekne pokoukani. Akorat jsme nejak podcenili hotovost a kdyz jsme zaplatili za parkovani a vstup na plaz, zbylo nam akorat na malou svacinku. Nastesti to stacilo :)
Navecer jsme se vratili pro M na letiste a vymenili auto za to same, akorat s automatem - konecne ho vratili. Takze prvni vitezstvi :) Aby se dobre a blbe zpravy vyrovnaly, volala segra, ze jsou jeste v Praze a budou mit velke zpozdeni - v Rime, kde maji prestupovat, je nejake desive pocasi. Pry asi doleti do Rima nekdy kolem pulnoci a tam prespi a k nam doleti az rano. To v podstate neznelo spatne, protoze uz jsem se fakt tesila do postele. Takze jsme jeli rovnou do bytu s tim, ze segra zavola, az budou vedet, v kolik je rano vyzvedneme.
Byla pulnoc a ja konecne zalezla do postele, uplne vyrizena. A segra volala, ze asi poleti brzo, ne az rano... takze jsem se 2h marne snazila usnout - Zoe kopala jako plavec na olympiade (vcetne otocek na konci bazenu) a ja vedela, ze za chvili zase vstavame a jedeme zpatky na letiste... Pred druhou hodinou segra volala, ze uz sedi v letadle - byl cas vyrazit.
Dalnice byly prazdne a ja byla prekvapive schopna ridit. Asi jak jsem zvykla, ze porad v noci vstavam, tak uz me to ani nevyvedlo z miry. Na letiste jsme dorazili po treti hodine, nikde ani noha, tak jsme zaparkovali zadarmo na parkovisti v pujcovne. Jen jsem cekala, kdy na nas prijde nejaky hlidac. Prekvapive nic, proste tam bylo totalni mrtvo. D se rozhodl spat v aute (aby tam aspon nekdo byl, kdyby skutecne prisel nejaky hlidac a zacal zkoumat, co tam to auto dela) a ja jsem sla na terminal. Zjistila jsem, ze to jejich zpozdene letadlo bylo zpozdene jeste vic. Dalsich 45 minut cekani. Sla jsem zpatky k autu, kde jsem si nebyla jista, jestli uz mam halucinace, nebo jeste ne - D poskakoval kolem auta, lezl ven a dovnitr, delal legracni pohyby a rozsvecel a zhasinal... spanek mu totiz zatrhl komar, ktery se nam vkradl do auta. Ve snaze ho vyhnat tam vletli dalsi dva a dalsi nas pokousali venku. Najednou se ale ozval spasny a nezamenitelny zvuk, ktery rozcisl to totalni ticho - pristavajici letadlo!
Nez vyndali kurfy, ubehla vecnost. D uz zacal predvidat, ze zrovna ten jejich kufr se urcite ztratil... :)) Nakonec vsechno dobre dopadlo, nasedli jsme a se svitanim dorazili vsichni do bytu. Takze po 26h bez spanku jsem konecne padla do postele a spala jako spalek. Ta bourka s Rima prisla celkem v tu chvili k nam a byla fakt poradna - zatahli jsme vnejsi rolety, protoze venku vsechno letalo a podle zvuku to vypadalo, ze markyza od sousedu se za chvili utrhne a pristane nam v posteli. Nastesti nam jen naprselo pres balkon do loznice slusne jezirko, ale jinak se nic nestalo.
Cely dalsi den jsme se z toho vsichni tak nejak vzpamatovavali. Zbytek dovolene probehl celkem hladce. Sice jsem dostala (asi z klimosky v aute) boleni v krku, ale to nastesti brzo preslo. Po bource byla desne studena voda a velke vlny... :D Na studenou vodu jsme si zvykli a vlny brzo presly, takze parada. Myslim, ze Zoe bude otuzila :))
Pekne jsem si tam lenosila - rano prochazka do samosky, pres den vetsinou koupanicko, lezenicko na plazi, prochazky, pohoda. Sicilii mam proste moc rada - tam se nic neresi, nikam se nespecha. Dopravni znacky jsou maximalne orientacni, stejne tak jako jakekoliv oteviraci doby, jizdni rady a podobne. Proste pohodicka, proc kamkoliv spechat nebo neco resit. Obchod zavira nekdy mezi pul devatou a pul desatou, jak se jim bude chtit. A otviraji nekdy rano, jak to vyjde. Restaurace to same. Pecivo privezou obcas a osm, obcas v deset, obcas vubec. A co? Vzdycky muzeme prece jit jinam, nebo prijit pozdeji, ne? :) A ten zivot tam - tech zivocichu pod vodou, gekoni na zdech, vazky, chrousti... a zadna Wi-Fi! :D
Cesta zpatky byla o poznani vic v pohode. Na letiste jsme dorazili docela na tesno, ale v Italii je velke bricho vylozene uzitecne. Fronta na odbaveni zavazadel byla tak na 45 minut, ale to my nemeli - takze kdyz jsem se sla zeptat na prednostni prepazku, jestli bychom mohli tam, protoze jinak to nestihneme, okamzite nas vzali. Na zachode fronta 12 zenskych, ale jak me videli, hnedka na me, ze s brichem mam "priorita" a i kdyz jsem zadnou nouzi nemela, nahnali me do prvni volne kabinky. Stejne tak nastup do letadla. V autobuse k letadlu mi dokonce nabizeli, ze muzu sedet vpredu vedle ridice. Na bezpecnostni kontrole me taky okamzite odvedli na prednostni frontu a dokonce me ani nenechali projit ramem (netusim proc) a jen me prohledali rucne. Tehotna na Sicilii to je jako byt bohyne :D
Být bohyně na Sicilii, docela zajímavé povolání :-)
ReplyDeleteJo, klidne bych to vydrzela i dyl nez tyden :))
Delete