Zpytování svědomí / Soul searching

by Martina June 20, 2009 5 comments

Ani nevím, jak se to stalo. Uběhla jsem svůj první desetikilometrový závod v mnohem lepším čase, než jsem čekala (http://behajicipulec.blogspot.com/2009/05/beh-kolem-brevnovskeho-klastera.html) a jako by mě tento úspěch tak uspokojil, že jsem už nepotřebovala víc. Už skoro 3 týdny jsem pořádně neběhala. A když se neběhá, člověk necítí potřebu být lehký a cítit se lehce a podle toho jsem bohužel tak nějak "podvědomě" upravila jídelníček. Takže jsem bez kondice, mám o pár kilo víc a nemám vůbec žádnou chuť něco dělat. Jak se mi to mohlo stát?! Zbývá necelý měsíc do závodu ve Frankfurtu - to byly iluze, jak se tam zlepším... Budu ráda, když obhájím svůj loňský čas z Grand Prix. Je nejvyšší čas začít něco dělat, možná už je i pozdě :( Nechápu to. Já, která poslední měsíce běhala za všech okolností s obrovským nadšením a chutí, najednou nemám vůbec chuť - ani na běh, na posilovnu, ani na zdravé jídlo. Nechce se mi uklízet, ani psát diplomku. Jo, to se mi nechtělo nikdy, ale teď se k tomu vážně vůbec nedokážu dokopat. Ale takhle to dál nejde! Ještě, že mám ten zaplacený závod ve Frankfurtu. Závod je motivací do tréninku, stejně tak by mě měl motivovat zase shodit ten tuk, co jsem si na sebe nabalila. Ale nějak pořád necítím ten správný náboj. Tak mi nezbývá než doufat, že když na sebe budu týden nebo dva přísná, že se zase nějak přepnu zpátky do sportovního modu. (Už jen i napsat tenhle příspěvek mě stálo hromadu sebe přemlouvání a odhodlání.)

I have no idea how has this happened. I had had run my first 10K race in such a great time (with regard to my expectations) and it was like I had been so satisfied by this success that I didn't need anything more. I haven't had any properly training for more then 3 weekes. And if I don't run I don't need to feel easy and to be lightweight. So I've had "subconsciously" adjusted my meals. So that's why now I have no form, few kilograms of fat more and no motivation to do anything. How the hell could this happen to me?! There is just less then one month till the race at Frankfurt - I had been so sure that I would set my new best... Now I will be happy if it isn't worse. It's more then time to start changing my current lifestyle. I don't get it. Me, who had been running regularly for better for worse with the huge passion, at a time I can see no reason to do anything - nor run, nor the gym, nor the healthy food. I don't want to clean the house, I don't want to write my diploma paper. Nothing. Sure I hadn't ever liked the cleaning but this time I'm seriously unable to convince me to do anything. But this is so wrong way! It's so good that I've already payed the Frankfurt race. The race should be my motivation to train and to loose the fat I've gathered. But I still can't feel the right energy. There is only one single option - I just have to be tough and strict for a week or two and hope that I will be able to switch myself to some sport mode again. (Even to write this report was hard for me.)